Největší rak na světě se stane ozdobou Rakvic na Břeclavsku. Má více než devět metrů a váží přes tři a půl tuny. Jde o kovovou plastiku, která bude součástí kruhového objezdu u obce. Autorem je umělecký kovář Pavel Valášek z Přibic na Brněnsku. Jediným větším korýšem je údajně jen jedenáctimetrový humr na pobřeží v americkém Houstonu. „Myslím ale, že i s tykadly ho ještě předčíme,“ usmíval se kovář Valášek. Stejný tvůrce v minulosti zkrášlil například „kruháč" u Pohořelic.
Největší rak na světě se stane ozdobou Rakvic na Břeclavsku. Má více než devět metrů a váží přes tři a půl tuny. Jde o kovovou plastiku, která bude součástí kruhového objezdu u obce. Autorem je umělecký kovář Pavel Valášek z Přibic na Brněnsku. Jediným větším korýšem je údajně jen jedenáctimetrový humr na pobřeží v americkém Houstonu. „Myslím ale, že i s tykadly ho ještě předčíme,“ věří kovář. Stejný tvůrce v minulosti zkrášlil například „kruháč" u Pohořelic.
Čtyřmetrová plastika z kované oceli vystupující ze středu kruhové lavičky. To je dílo, které by se mělo během léta objevit na břehu řeky Otavy v blízkosti jezu. Jedná se o projekt města k letošnímu marketingovému tématu …a je to Písek, je to zas on…
V Litětinách vystavuje paní Lenka Kremličková s přáteli, v Muzeu Dr. Emila Holuba je k vidění výstavka velikonoční keramiky holického výtvarníka Františka Juračky. Za fotografie děkujeme panu Jaromíru Pýchovi.
Město Hranice představilo v září 2019 upravenou proluku u synagogy. Zdobí ji plastika „Nicocot – fragmenty světla“ sochařky Christine Habermann von Hoch. Umělecké dílo odkazuje na historii hranické židovské komunity, která byla vyvražděna během druhé světové války.
Pouhé tři roky vydržela sedět dřevěná skulptura Jana Antonína Bati na lavičce na břehu řeky Moravy v městské části Uherského Hradiště ve Staré Tenici. Vloni v listopadu, po opakovaném poškození části figury ji Povodí Moravy „stáhlo“ do dílen svého uherskohradišťského závodu k ohledání specialistou a vzápětí se k celé záležitosti Deníku vyjádřilo.
Patří mezi nejslavnější pravěké sošky světa, odborníci ji zkoumali už mnohokrát, přesto si stále nese svá tajemství. Nyní se vědci podívali na složení takzvané Willendorfské venuše, nejstaršího archeologického nálezu na území Rakouska. A zůstali zaskočeni. Materiál, ze kterého je artefakt vyroben, totiž naznačuje, že jeho tvůrci po Evropě putovali víc, než se myslelo.
/FOTO/ Záhon macešek, lhostejní kolemjdoucí a poničený asfalt se stále zchátralejší plastikou. Vedle křižovatky mezi obchodním domem Labe a bývalým autobusovým nádražím to ve středu 16. února příliš optimisticky nevypadalo. Nejvýraznější prvek toho místa, umělecké dílo, které Ústečáci znají jako „medúzu“, „želvu“ a „nesmysl u Labe“, pokrývá mech, špína a včera i studené kapky padající z nebe.
Překvapení čeká návštěvníky Světlé na Havlíčkobrodsku, kteří byli zvyklí zajít si pro noviny nebo cigarety do místní trafiky u kostela. Zmizela z náměstí, stejně jako plastika Sklo a kámen.
Křížová cesta na kroměřížském hřbitově prochází postupnou obnovou. V loňském roce byly dokončeny restaurátorské práce na v pořadí už čtvrtém zastavení. Jedna z kamenných plastik se musela vytvořit na základě fotografie z roku 1945. Opravu provádí městem vlastněná společnost Kroměřížské technické služby (KTS).
René Roubíček se narodil přesně před sto lety a jeho jméno je spjato se Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou v Kamenickém Šenově. Při této příležitosti zde proběhlo v neděli 23. ledna slavnostní odhalení umělcovy plastiky z roku 1987 s názvem Vítám vás. Škole ji věnovala jeho rodina a dvoumetrové dílo se vypíná do výše na místě, kde byla dříve dílna, v níž Roubíček koncem 40. let minulého století působil.
Deset výtvarnic spjatých s Blatenskem, deset výtvarných názorů pohromadě na jednom místě. Do neděle 6. února hostí Městské muzeum Blatná novou výstavu prací Kamily Berndorffové, Evy Ďurčové, Drahomíry Husičkové, Kláry Jánské, Jitky Křivancové, Lenky Pálkové, Jany Schmidové, Lucie Scholler Ruskové, Veroniky Teskové a Marie Vydrové Drobníkové.
Deset výtvarnic spjatých s Blatenskem, deset výtvarných názorů pohromadě na jednom místě. Od soboty 11. prosince hostí Městské muzeum Blatná novou výstavu prací Kamily Berndorffové, Evy Ďurčové, Drahomíry Husičkové, Kláry Jánské, Jitky Křivancové, Lenky Pálkové, Jany Schmidové, Lucie Scholler Ruskové, Veroniky Teskové a Marie Vydrové Drobníkové.
Celou řadu posměšných komentářů na sociálních sítích si vysloužilo náhlé zmizení dřevěné plastiky J. A. Bati z lavičky na břehu Moravy v uherskohradišťské Staré Tenici. Dílo řezbáře Tomáše Měsíčka chybí na svém místě od konce listopadu, a protože to není poprvé, obyvatelé regionu to nenechali bez povšimnutí.
Turisté, kteří zavítají do Chrudimě, už dopředu vědí, že město je zasvěceno loutkářství. V Mydlářovském domě sídlí Muzeum loutkářských kultur a letní festival Loutkářská Chrudim má už sedmdesátiletou tradici. Nyní město připravuje další atrakci, a to exteriérové plastiky.
/FOTO/ Blansko umělecké. To je hlavní motiv nového městského kalendáře na příští rok. Blanenští ho pokřtili v neděli v zámeckém parku na akci Vítání svatého Martina.
Památku zesnulých si na ústeckém městském hřbitově tradičně připomenula řada lidí. Místa posledního odpočinku zaplnily kytice a svíčky a vzpomenout na své blízké nebo zapálit svíčku k centrálnímu kříži přicházely proudy lidí. Římskokatolická farnost – děkanství Ústí nad Orlicí uspořádala společnou vzpomínkovou modlitbu za ty, kteří na hřbitově odpočívají, i na všechny, které jsme měli rádi, a kteří nás již opustili. V tento den byla také požehnána nově vyrobená funerální plastika Piety od Quida Kociana na hrobě Josefa Cibulky.
Zúžení pochvy, zmenšení labií, liposukce Venušina pahorku, vagina lift či celková rejuvenace genitálu – intimní plastická chirurgie nabízí stále více zákroků a zájem o ně roste. Rozhovor na toto téma přinesl přední český magazín zaměřený na zdraví – Kondice. Ptal se známého českého urogynekologa Michala Otčenáška.
Vrátí se na vrchol kašny na děčínském Masarykově náměstí pohádkový příběh o Loubském prameni nebo ji bude zdobit zcela něco nového? Již téměř osmdesát let je ze secesní kašny na hlavním náměstí v Děčíně jen torzo. Vedení města to nyní plánuje změnit a kašně uprostřed náměstí vrátit její dávnou krásu.
Bronzový emblém o průměru tři metry s vyobrazením hlavy Jana Amose Komenského a nápisem UHERSKÝ BROD, jenž roky vítal návštěvníky přijíždějící do Uherského Brodu od Uherského Hradiště po silnici od Havřic na zdi domu firmy PROJEKTA, ve středu 22. září slavnostně odhalili na štítové stěně brodského Gymnázia J. A. Komenského (JAK).
Koňovozík, Koňovoz, Koňovlak, Vlakokůň… I tyto názvy dává škodolibá veřejnost plastice budící ve městě emoce nikoliv nepodobné humbuku okolo sochy Věry Špinarové. A brzy bude na očích na tuze frekventovaném místě.
Černé řemeslo musí bavit. Bratři Ivo a Milan Stawaritschovi, jsou příkladným důkazem toho, že jablko nepadá daleko od stromu. Pokračují v řemesle, ke kterému je přivedl jejich otec Alfréd. Práci kosteleckých kovářů znají po celé republice i v zahraničí.
Socha Františka ve Františkových Lázních láká turisty ze všech koutů republiky, ale i ze světa. Je jedním z nejvyhledávanějších cílů celého města. Mnohokrát je vidět dlouhá fronta na fotografii u této tradiční figurky chlapce s rybou na kouli. Ženy stále věří, že po dotyku na jeho typickou část tělíčka zázračně otěhotní a často se tak prý stává. Frantík teď ukázal díky práci restaurátorky svou pravou barvu.
Bronzová plastika historického jádra Uherského Brodu, zobrazující město v 17. století (kolem roku 1643), kdy tam žil Jan Ámos Komenský, zdobí hlavní vstup do uherskobrodské radnice. Slavnostně jej odhalili v pátek 11. června.
/VIDEO/Dva kmeny lípy s větvičkami symbolizují hlavní pilíře státu – Čechy s Moravou a Slezskem, a Slovensko. V koruně je umístěna jako symbol slunce skleněná koule. Kmen obtáčí mapa Československé republiky v podobě z roku 1918 a nad ní je vlajka.
Historický hřbitov se v Drysicích rozkládá na ploše osmnácti set metrů čtverečních u kostela Narození Panny Marie. Mnohé náhrobky jsou vyzdobeny různými variantami nábožensky zaměřených plastik.
Galeristka Aranka Novotná ze Železnice se vedle své zajímavé práce v železnickém muzeu zabývá výrobou šperků a módních doplňků. Poslední dobou sklízí úspěchy i se svými malbami a plastikami, které nyní vystavuje v jičínské knihovně Václava Čtvrtka.
Novou plastiku Smyce dokončil v těchto dnech olomoucký sochař Jan Dostál, autor již několika originálních děl, která mohou či mohli lidé potkat v ulicích Olomouce. Na nové, dvacet metrů vysoké soše pracoval více než rok a půl.
Katedrála v dánském Roskilde, sakristie baziliky Sagrada Familia ve španělské Barceloně, koncertní síň Kioi Hall v japonském Tokiu i zahrada soukromé rezidence ve Spojených státech amerických. Tam všude se dostala díla, která se zrodila ve sklářském atelieru v Pelechově na Železnobrodsku.
Deník vás v seriálu provází zajímavými místy v Plzni, kde i v čase uzavření muzeí a galerií můžete pod širým nebem obdivovat umění. V jedenáctém díle si přečtete o plastice, která zdobila sídlo telekomunikací.
/FOTO, VIDEO/ Již od roku 2005 jsou součástí náměstí Tomáše Bati v Sezimovo Ústí největší sluneční hodiny v Čechách. Jejich hlavní postavou je útlá nahrbená socha z plechu nesoucí název Strážce času. Ta vznikla v dílně uměleckých kovářů Zdeňka a Lukáše Kmochových v nedalekém Pelhřimově. Nyní si ji museli vzít po letech opět do péče.
Na umění ve veřejném prostoru se zaměřila českolipská nemocnice s poliklinikou (NsP), která před několika lety prošla stavební obnovou a modernizací. Pozornost nyní vzbudilo umístění modře laděné skleněné plastiky s názvem „Levandel“ od uměleckého skláře Jiřího Pačinka u dětského oddělení. Plastika vyvolala i nebývale velkou debatu na sociální síti.
Na umění ve veřejném prostoru se zaměřila českolipská nemocnice s poliklinikou (NsP), která před několika lety prošla stavební obnovou a modernizací. Pozornost nyní vzbudilo umístění modře laděné skleněné plastiky s názvem „Levandel“ od uměleckého skláře Jiřího Pačinka u dětského oddělení. Plastika vyvolala i nebývale velkou debatu na sociální síti.
/FOTO/ Pocta marocké architektuře i evropské kultuře. Přesně to představují dvě plastiky z dílny sklářské a designérské společnosti Lasvit, které nově zdobí jeden z nekrásnějších hotelů na světě.
/VIDEO/ Správa železnic po dvou letech finišuje s opravou vnějšího pláště Fantovy budovy, přičemž ve středu došlo k symbolické korunovaci celého snažení. Na věž nádraží se po náročném restaurování vrátí plastika zlatých křídel, která je součástí sousoší okřídleného kola.
Janina Ptaková se podělila o vzpomínku na plesovou sezónu, když se ještě lidé mohli bavit na hromadných akcích. Příhoda vám možná připomene vlastní zážitky spojené s Murphyho zákony při výhrách v tombole.
Zatracovaná umělecká díla socialistické éry nebyla vždy natolik poplatná době, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak. Například v případě Žďáru nad Sázavou šlo o uznávaná a dodnes ceněná díla renomovaných umělců. Takových, kteří sice, kvůli svému přesvědčení a názorům nesměli vystavovat, zato ale mohli tvořit pro veřejné prostory.
Aukce palácové vily ústeckého mýdlového krále Heinricha Schichta vyvrcholí ve čtvrtek 28. ledna. Muzeum města Ústí nad Labem po dohodě s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ještě v objektu provedlo fotodokumentaci a vytvořilo srovnávací záběry se vzácnými archivními snímky, které krátce po dokončení stavby v roce 1931 pořídil známý ústecký fotograf a výtvarník August Otto. Autorem současných fotografií je muzejní fotograf Jiří Preclík.
/FOTO/ Dnes je tomu přesně 135 let, kdy skončila bohatá a slavná životní pouť jednoho z nejslavnějších místních rodáků Teplic nad Metují. Operní pěvec Josef Alois Tichatschek (11. července 1807) byl ve své době vyhledávaným tenorem, který se proslavil takřka po celé kulturní Evropě. Zajímavý byl i osud jeho pamětní desky, která byla po zbourání rodného domu desítky let nezvěstná, aby byla náhodně objevena a pak se stala cílem bombového útoku.
