Roušky před dýchací cesty a na rukou rukavice. Odstupy mezi prodejními místy i samotnými zákazníky. Nezvykle to ve středu ráno vypadalo na olomoucké tržnici, kam vrátilo život postupné rozvolňování vládních protiepidemických opatření proti šíření koronavirové nákazy.
Pestrobarevné květiny, až zrak přechází, šťavnatá zelenina či vůně čerstvého pečiva a domácích uzenin opět oživí Škroupovo náměstí v České Lípě. Díky první vlně uvolnění podnikatelských činností zde ve čtvrtek 23. dubna proběhnou tradiční farmářské trhy.
Když se před Velikonocemi směly i přes přísná opatření proti šíření nového koronaviru otevřít velké hobbymarkety, mnoho lidí si kladlo otázku, proč právě ony získaly tuto výhodu. Jako jedno z mnoha zdůvodnění zaznělo, že mají vysoké stropy a tím se zde zákeřný virus nemůže tak snadno přenášet. Vzhledem k tomu, že farmářské trhy nemají stropy žádné, možná by se mohly otevřít i ony, zaznělo ihned na sociálních sítích.
Pro své sousedy má otevřeno vždy dva dny v týdnu. Nabízí vlastní vypěstovanou zeleninu a ovoce stejně jako bylinky, léčivky nebo stromky. Už druhým rokem jeho žideničtí sousedé vědí, že své oblíbené plodiny najdou v zahrádkářské prodejně pěstitele Tomáše Tunkra. V brněnských Židenicích se stará o zeleninové záhony, v Obřanech opečovává ovocný sad, zatímco v nedalekých Maloměřicích má svou základnu a farmu.
Máte-li zahradu s ovocnými stromy, můžete si díky roubování rozmnožit nebo posílit konkrétní odrůdu, aniž byste museli sázet nový strom. Roubování za kůru zvládne i začátečník.
Hodně zdravotních problémů a nemocí se řeší úpravou stravy. Někdy vám lékař dokonce předepíše speciální dietu. Jaké jsou ty nejčastější?
Drobní zemědělci, farmáři, včelaři, pěstitelé zeleniny, výrobci domácích marmelád a podobně, kteří své zboží nabízeli hlavně prostřednictvím farmářských trhů, mají nyní problém své produkty udat. Mitrovský dvůr proto přišel s nápadem poskytnout jim k tomuto účelu prostory ve své prodejně.
/FOTOGALERIE/ Příroda se nedá zastavit. Pravidelné péče se dožadují také květiny a zelenina ve sklenících Střední zahradnické školy v Kopidlně, kde nyní zachraňují výsadbu učitelé.
V Evropě bude čím dál větší nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny, varují dodavatelé. Pandemie nemoci COVID-19 brání v dopravě zemědělských produktů a lidí, kteří je sklízejí. Vlády se snaží nedostatku předejít různými způsoby - zavedením "zeleného pruhu", aby se tyto produkty nezdržovaly na unijních hranicích, zajišťováním pracovní síly pro sklizeň a zvolňováním pravidel pro cestování migrujících pracovníků. Evropské supermarkety sice tvrdí, že ovoce a zeleniny dostávají dost, ale problémy s dodávkami vznikají už u zdroje, například v Africe, která je klíčovým dodavatelem zemědělských produktů do Evropy, upozornila dnes agentura Reuters.
Zahradní potřeby, sazenice a osiva se mohou prodávat, a tak toho využívá řada lidí, kteří teď mají kvůli karanténě více volného času.
/FOTOGALERIE/ Aktivisté z hnutí Animal Rebellion převlečení za krávy, obří banány a jahody tančili v sobotu odpoledne mezi regály se zeleninou v obchodním domě na brněnském Dornychu. Protestovali tak proti mlékárenskému průmyslu.
Blíží se doba prvních výsevů zeleniny na venkovní záhony, pokračujete v předpěstovávání sazeniček, které postupně začínáte stěhovat do skleníku či pařeniště. Jarní péči uvítají výsadby trvalek i jahodníků, ovocné i okrasné stromy a keře. Na otálení není čas. Kdo v březnu zaspí, už to bude jen těžko dohánět.
Kdo by nechtěl mít od jara do podzimu stálý přísun vlastních čerstvých paprik, rajčat nebo okurek. Skvělým pomocníkem jsou skleníky. Zelenina tu díky vyšší teplotě a vlhkosti vzduchu roste rychleji, je chráněna před vlivy počasí a rychleji plodí. Kromě ní ale můžete ve skleníku pěstovat tropické rostliny, orchideje nebo sukulenty, v zimě pak poslouží k přezimování rostlin.
Dva a půl tisíce obědů každý den. Více než tisícovku ranních a odpoledních svačinek a stovky litrů ovocných a mléčných nápojů připraví každý den ve školní jídelně v Holečkově ulici. Co obnáší připravit tolik porcí jídla, aby se včas dostalo ke každému strávníkovi a jak to v tak velké kuchyni funguje?
Martina Koumarová, žákyně druhého ročníku oboru Cukrář na Obchodní akademii a Hotelové školy v Havlíčkově Brodě, je nadšenou účastnicí carvingových soutěží a držitelkou řady prestižních cen.
Kolem kotlů a sporáků se ve školní jídelně otáčí už dvacet let. V Základní škole Sloup musí třiapadesátiletá Jiřina Marková s kolegyněmi denně uvařit pět set obědů. Ty se rozváží také do několika mateřských škol v okolí a pochutnávají si na nich i dospělí strávníci. „Myslím si, že vaříme pestře a dětem i dospělým u nás chutná,“ říká Marková, která je ve sloupské škole hlavní kuchařkou.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
/FOTOGALERIE/ Husté smetanové omáčky, pečená kachna nebo vepřo-knedlo-zelo. To si asi většina z nás představí pod pojmem 'typická česká kuchyně'. I když si nejspíš tato ne zrovna zdravá jídla jednou za čas dopřejeme, český jídelníček se za posledních třicet let docela změnil.
Zelenina, která procestovala půlku Evropské unie nebo vajíčka, snesená slepicemi vězněnými v těsných klecích? Podobným produktům se vyhýbá stále více Brňanů i lidí ze zbytku jižní Moravy. Podle prodejců se totiž mezi lidmi zvyšuje zájem o biopotraviny, a nejpatrnější je to právě v Brně.
Začněte plánovat, co budete letos pěstovat. Už v únoru totiž můžete vysévat do misek třeba rajčata a celer pro venkovní záhony. Představa vlastnoručně vypěstovaných rajčat, hrášku, salátu nebo ředkviček je lákavá. „Z pěstitelského hlediska je však právě zelenina ze všech druhů plodin nejnáročnější,“ upozorňuje autorka blogu Pěstuj zeleninu Jana Poncarová. Potřebuje také ochranu proti škůdcům a nemocem.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
/FOTOGALERIE/ Zatímco lidé v některých oblastech České republiky stále likvidují škody po nedávné bouři Sabine, příroda už hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny. Česnek, který byl zasazen na podzim vylézá ze země, také tulipány na mnoha místech svými listy ohlašují příchod jara. Ani nízké ranní teploty nemohou přírodu zastavit a květinám ani zelenině neuškodí.
Kdo by nechtěl mít od jara do podzimu stálý přísun vlastních čerstvých paprik, rajčat nebo okurek. Skvělým pomocníkem jsou skleníky. Zelenina tu díky vyšší teplotě a vlhkosti vzduchu roste rychleji, je chráněna před vlivy počasí a rychleji plodí. Kromě ní ale můžete ve skleníku pěstovat tropické rostliny, orchideje nebo sukulenty, v zimě pak poslouží k přezimování rostlin.
Zatím co lidé po celé republice likvidují škody po bouři Sabina, u nás v nížinách v okolí Přerova nám příroda hlásí blížící se jaro. V zákoutí zahrad kvetou první bledule, sněženky a jiné jarní květiny.
/INFOGRAFIKA/ V zelenině nejsme soběstační, vysoké ceny proto určil evropský trh.
Pochutnávat si i v zimě na rajčatech, která ještě před dvěma dny visela na rostlině ve skleníku, touží Jihomoravané stále častěji. Nevadí jim ani to, že za lokální zeleninu zaplatí o několik desítek korun víc než za dováženou. V kraji kvůli vysoké poptávce do roka vyroste další skleník.
Masa už mají po vánočních svátcích všichni nejspíš dost, takže se v lednu dostává ke slovu skromnější a hlavně více dietní i zdravější kuchyně. Na stole by se hojně měla objevovat čerstvá zelenina plná vitaminů, která pomůže při prevenci nachlazení nebo chřipky. Při redukci váhy mohou pomoci luštěniny, výborná je jejich úprava v naklíčeném stavu.
"Květy ze zeleniny a melounů" kulinářského olympijského vítěze a majitele Carvnig studia Luďka Procházky, je jeho pátá publikace, kterou spolu s Eliškou Vostálovou napsal a nafotil pro radost čtenářů.
Pokud vybílíte ledničku, nemusí to být jen Vánocemi. Psychické důvody bývají nejčastějším důvodem nadváhy nebo jiných stravovacích obtíží, říká výživová poradkyně Štěpánka Čápová. Nejlepší je upravit už vánoční jídelníček tak, aby po něm zbytečně nenásledovala nejen kila navíc, ale ani zažívací obtíže.
Pokud vybílíte ledničku, nemusí to být jen Vánocemi. Psychické důvody bývají nejčastějším důvodem nadváhy nebo jiných stravovacích obtíží, říká výživová poradkyně Štěpánka Čápová. Nejlepší je upravit už vánoční jídelníček tak, aby po něm zbytečně nenásledovala nejen kila navíc, ale ani zažívací obtíže.
Pokud vybílíte ledničku, nemusí to být jen Vánocemi. Psychické důvody bývají nejčastějším důvodem nadváhy nebo jiných stravovacích obtíží, říká výživová poradkyně Štěpánka Čápová. Nejlepší je upravit už vánoční jídelníček tak, aby po něm zbytečně nenásledovala nejen kila navíc, ale ani zažívací obtíže.
Pokud vybílíte ledničku, nemusí to být jen Vánocemi. Psychické důvody bývají nejčastějším důvodem nadváhy nebo jiných stravovacích obtíží, říká výživová poradkyně Štěpánka Čápová. Nejlepší je upravit už vánoční jídelníček tak, aby po něm zbytečně nenásledovala nejen kila navíc, ale ani zažívací obtíže.
Pokud vybílíte ledničku, nemusí to být jen Vánocemi. Psychické důvody bývají nejčastějším důvodem nadváhy nebo jiných stravovacích obtíží, říká výživová poradkyně Štěpánka Čápová. Nejlepší je upravit už vánoční jídelníček tak, aby po něm zbytečně nenásledovala nejen kila navíc, ale ani zažívací obtíže.
Pokud vybílíte ledničku, nemusí to být jen Vánocemi. Psychické důvody bývají nejčastějším důvodem nadváhy nebo jiných stravovacích obtíží, říká výživová poradkyně Štěpánka Čápová. Nejlepší je upravit už vánoční jídelníček tak, aby po něm zbytečně nenásledovala nejen kila navíc, ale ani zažívací obtíže.
