Pro česnek z pole nemusejí Hradečáci daleko. Už v pátek 30. června začíná samosběr česneku na Smetanově statku v hradeckých Svobodných Dvorech. O samosběr ovoce a zeleniny je v posledních letech stále větší zájem. A není divu, za kilogram vlastnoručně sesbíraných plodin lidé často zaplatí méně než v obchodě.
Nálet hladových kobylek připomínal středeční start samosběru česneku ve Vojnicích na Olomoucku. Zájem o kvalitní zeleninu silné chuti byl obrovský. Lidé kvůli ní urazili i desítky kilometrů. Není divu. Česnek s natí prodával pěstitel Ladislav Kašpar po padesáti korunách kilo.
Nálet hladových kobylek připomínal středeční start samosběru česneku ve Vojnicích, části Těšetic. Zájem o kvalitní zeleninu silné chuti byl obrovský. Lidé kvůli ní urazili i desítky kilometrů. Není divu. Česnek s natí prodával pěstitel Ladislav Kašpar po padesáti korunách kilo.
Nálet hladových kobylek připomínal středeční start samosběru česneku ve Vojnicích, části Těšetic. Zájem o kvalitní zeleninu silné chuti byl obrovský. Lidé kvůli ní urazili i desítky kilometrů. Není divu. Česnek s natí prodával pěstitel Ladislav Kašpar po padesáti korunách kilo.
Zahradnickou pohotovost založila Lenka Šulcová ze Sence před deseti lety. Podnikatelka se stará o soukromé zahrady i městskou zeleň a na své farmě pěstuje ovoce a zeleninu - bez jakýchkoli pesticidů a umělých hnojiv, které pak prodává v bedýnkách stálým zákazníkům. V létě bývají základem jejich obsahu hlavně papriky, rajčata nebo cukety, s podzimem přichází čas brambor a dýní.
Zdá se vám, že spojení sladkého moučníku a zeleniny k sobě jaksi nepasuje? Omyl! Zeleninové dezerty jsou chutné, vláčné a zdravé. A rozhodně vás nehodláme nudit známým mrkvovým dortem, nebo perníkem z cukety. Zdravých receptů přibývá, přitom příprava moučníků a dortů není složitá.
/FOTO, VIDEO/ Zahradnickou pohotovost založila Lenka Šulcová ze Sence před deseti lety. Podnikatelka se stará o soukromé zahrady i městskou zeleň a na své farmě pěstuje ovoce a zeleninu - bez jakýchkoli pesticidů a umělých hnojiv, které pak prodává v bedýnkách stálým zákazníkům. V létě bývají základem jejich obsahu hlavně papriky, rajčata nebo cukety, s podzimem přichází čas brambor a dýní.
Už nemusíte hrát jen Člověče, nezlob se! V rámci webového seriálu Deníku vám postupně představujeme tipy na společenské hry pro malé děti, hry na párty, ale i pro ostřílené hráče. Dnes vám přinášíme jedenáctý díl. V seriálu jde vesměs o prezentaci her, které nejsou zas tak úplně známé a přitom skýtají spoustu zábavy a napětí.
Není dobré utrácet za drahé diety, které silně vynechávají nějakou složku potravin. Člověk je totiž nevydrží dlouho a poté opět přibere. Podle přednosty Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martina Haluzíka je naopak důležité jíst pestře a dlouhodobě udržitelně. „Je třeba omezit potraviny s vysokým obsahem cukru, prázdných kalorií a tuku,“ doporučuje v dalším pokračování projektu Deníku Česko za babku. Neméně podstatný je podle něj pohyb.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Ovoce, zelenina, sýry, uzeniny a spousta dalších výrobků byla k dostání na sobotních farmářských trzích, které tradičně hostilo Hanácké náměstí v Kroměříži.
Husovy sady v Jindřichově Hradci v pátek opět zaplnili prodejci se svými stánky. Lidé si na tradičních farmářských trzích mohli nakoupit ovoce, zeleninu, nejrůznější šťávy, med, koření, květiny, šperky a třeba i něco hezkého na sebe.
Udělejte radost vaší pleti, aniž byste utratili spoustu peněz. Zlepšit její zdraví a vzhled můžete levnými a snadno dostupnými domácími recepty. Třeba plátky okurky položené na unavené oči i na celý obličej náleží k osvědčeným babským receptům. Jde jen o chladivé osvěžení, nebo okurkové a jiné domácí masky působí opravdu jako přírodní kosmetický zázrak?
Zájem o farmářské trhy se rok od roku zmenšuje. Zákazníků chodí méně, ale nájmy za stánky v posledních dvou letech stouply. Situace nutí prodejce k přeprodávání zeleniny od větších firem a současně k omezování služeb.
Evropský parlament na svém květnovém zasedání ve Štrasburku přijal velkou většinou hlasů usnesení požadující více peněz a zjednodušení projektu Evropské unie pro dodávání ovoce, zeleniny a mléčných výrobků do škol.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Zájem o farmářské trhy se rok od roku zmenšuje. Zákazníků chodí méně, ale nájmy za stánky v posledních dvou letech stouply. Situace nutí prodejce k přeprodávání zeleniny od větších firem a současně k omezování služeb.
Pokud lze tvrdit, že lze některé umění sníst, pak musí být řeč o food artu Jolandy Stokkermans. Svým milovaným totiž servíruje jídla v podobě zvířat či známých osobností, která jsou tak dokonalá, že by vám bylo líto je sníst. Schválně, uhodnete, z jakých ingrediencí svá díla tvoří a kolik času potřebuje k tomu, aby je nachystala? A zvládli byste to i vy?
Přibližně třetina rodičů z Olomouckého kraje nechystá svým dětem do školy pravidelně svačinu. Přitom právě kvalitní svačinky mohou školákům pomoci v boji s nadváhou nebo obezitou. Vhodné je zejména celozrnné pečivo s libovou šunkou, sýrem či nakrájenou zeleninou.
Zahradnictví zažívají v těchto týdnech vrchol sezony. Letos ji nepatrně brzdí počasí a zdrženlivost zákazníků. Co se nejvíc prodává a jaké jsou hity? Projevilo se všeobecné zdražování i v tomto oboru?
V noci na úterý budou teploty na Vysočině znovu klesat pod nulu. Přízemní mráz může poškodit zeleninu a kvetoucí ovocné stromy, varoval ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V noci na úterý mohou teploty na jižní Moravě znovu klesat pod nulu. Přízemní mráz může poškodit zeleninu a kvetoucí ovocné stromy, varoval ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V noci na úterý budou teploty znovu klesat pod nulu. Hlavně na severovýchodě území může přízemní mráz poškodit zeleninu a kvetoucí ovocné stromy, varoval ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
/FOTO, VIDEO/ V náhradním termínu se v pátek 5. května uskutečnil v Benešově na Masarykově náměstí Den Země. Páťáci z benešovských základních škol i stejně staří žáci víceletého gymnázia se při něm dozvěděli řadu zajímavých informací, které pak mohou využít doma.
Zatímco jinde v České republice profesionální pěstitelé zeleniny snížili plochy a podnikání v oboru omezili, v Těšeticích-Vojnicích na Olomoucku vládne optimismus. Pěstitel Ladislav Kašpar chválí jaro, které zatím plodinám přeje. Až na hraboše, kteří se přemnožili, takže nakonec vzdal výsadbu brambor.
/FOTO, VIDEO/ Berounské trhy, které se na Husově náměstí konají každou středu a sobotu, za léta získaly na oblibě. Místní i návštěvníci města si tam mohou vybírat ze širokého sortimentu včetně základních potravin, jako jsou zelenina, ovoce, vejce či pečivo. Deník zjišťoval, jaké mají trhovci ceny a zda lze u stánků nakoupit levněji než v marketech.
Zatímco jinde v České republice profesionální pěstitelé zeleniny snížili plochy a podnikání v oboru omezili, v Těšeticích-Vojnicích vládne optimismus. Pěstitel Ladislav Kašpar chválí jaro, které zatím plodinám přeje. Až na hraboše, kteří se přemnožili, takže nakonec vzdal výsadbu brambor.
Zatímco v minulosti byl velký důraz kladen na samozásobitelství některými plodinami, později začala u zahrádkářů převládat relaxační funkce. To se ale aktuálně může měnit díky inflaci a stoupáním cen zejména v oblasti ovoce a zeleniny.
Nemálo městských lidí si z návštěvy od příbuzných na vesnici domů přiváží jako výslužku čerstvé či zavařené plody venkovských zahrad. Při jejich konzumaci pak zjišťují nejen to, že mají zcela jinou chuť než ovoce a zelenina z obchodů, ale také sní o vlastní zahrádce. A to i mezi paneláky. Mnoho z nich si tyto sny splní založením takzvaných komunitních zahrad. Ty v Česku zažívají v poslední době velký rozmach.
/ROZHOVOR/ Jako na houpačce. Tak popisuje podnikání v zemědělství spolumajitel největší zelinářské firmy na Hradecku Jan Věcek. Jeho VH Agroporodukt hospodaří na 1200 hektarech a stále zápasí s drahou elektřinou. Přesto zmiňuje i pozitiva. „Například cena cibule je pro nás po letech dobrá. Ale loni v září a říjnu jsme ještě prodávali za výrobní náklady,“ říká v rozhovoru pro Deník. První úrodu venkovní zeleniny očekává v červnu.
První chřest každoročně netrpělivě vyhlížejí kuchaři, gurmeti i příznivci zdravé výživy. Sezona této křehké a chutné zeleniny obvykle začíná v polovině dubna, ale letos má kvůli deštivému počasí trochu zpoždění. Na co je dobrý chřest? Chřest má nádech luxusu, protože jeho pěstování je náročné a trvanlivost krátká - k zákazníkovi se musí dostat nejpozději 36 hodin po sklizni, aby si zachoval chuť i výživové hodnoty. Lidé si na něm pochutnávali už od starověku a dnes mu odborníci přisuzují výjimečné léčebné účinky.
Když nevíme, co vařit, často sáhneme po jídlech na přípravu jednoduchých. Za jedno z nich lze označit rizoto, které můžeme připravit na různé způsoby a téměř nic na něm nejde pokazit. Druhů rizota je však mnoho a možná je až překvapivé, jaká věda je jen okolo výběru správné rýže nebo způsobu, kterým chceme rizoto uvařit.
Na ocet se pějí samé ódy. Zastánci ekologického úklidu si nemohou vynachválit jeho univerzální použití. Ti, kdo se nejraději léčí alternativními způsoby, ocet popíjejí pro lepší zdraví. Neobejde se bez něj žádná kuchyně. Ale jako u všeho dobrého, i u octa platí, že by se měl užívat střídmě, a to především při konzumaci.
Podle data narození mu je přes 60 let, přitom moderní vědecké přístroje o něm hlásí, že má jen něco přes čtyřicet. I na pohled vypadá perfektně. Řeč je o populárním americkému lékaři jménem Mark Hyman, který prozradil, co za jeho skvělou kondicí stojí. Nejde přitom o nic složitého či finančně nákladného. A zajímavé jsou i jeho tipy na stravu.
Nevyhazujte automaticky jídlo s prošlou minimální trvanlivostí. Vařte o porci víc. Využijte sezonnosti zeleniny a ovoce, vyrážejte za jídlem do přírody. Deník přináší rady a tipy pro všechny, kteří se v době zdražování stravují doma.
Přípravě pokrmu k obědu doma dává podle průzkumů přednost stále víc lidí. Jak ukázala velká anketa Deníku, Češi sice šetří při nákupech potravin, ale u surovin na vaření to až tak neplatí.
Poslední březnový týden strávila devatenáctičlenná skupina studentů domažlického Gymnázia J. Š. Baara v bavorském městečku Bad Kötzting, kde se společně s žáky tamějšího Gymnázia Benedikta Stattlera a s početnou výpravou z polského Řešova (Rzeszów) zúčastnili jednoho z projektů zařazených do programu Erasmus+.
/FOTOGALERIE/ Salátová okurka za desetikorunu, jahody za pětadvacet, rajčata za třicet a balíček paprik trikolora za devětatřicet korun. Nákup za stovku! I takové kuriozity lze zahlédnout na farmářských trzích ve středních Čechách. V současné době, kdy jsou ceny potravin, zvláště zeleniny a ovoce, nebývale vysoké, působí levné jahody či papriky na trhu jako návrat v čase.
Permakulturní zahrada je založena na principu udržitelnosti a samostatnosti při pěstování ovoce, zeleniny i obilovin. Hlavním úkolem permakulturní zahrady je uživit s co nejmenší námahou rodinu a navíc se postarat i o další žijící organismy.
Na první letošní nákupy farmářských výrobků dorazily v sobotu na plzeňské náměstí Republiky stovky lidí. Své produkty zde nabízelo více než padesát prodejců a největší zájem byl jako vždy o čerstvé pečivo, sýry, uzeniny nebo zeleninu.
Cibule je jednou z nejpoužívanějších druhů zeleniny. Je zdravá, obsahuje důležité vitamíny. Neobejde se bez ní prakticky žádná hospodyňka či kuchař. Navíc je známa její léčivá síla. Pěstování zvládne prakticky každý, vybírat si lze hned z několika oblíbených odrůd. Existuje například bílá, žlutá či červená.
Školní jídelny i na jihu Čech bojují s vysokými cenami surovin. Snaží se ušetřit a zároveň dodržet spotřební koš. Někde drahé potraviny rovnou vynechávají, jinde se snaží nahradit čerstvé mraženými. Dětem také z jídelníčku často mizí saláty nebo ovoce. Zdražování jídel se stravovací zařízení snaží maximálně oddálit, některá už k němu ale přistoupila.
Ceny potravin se neustále zvyšují, nyní především u zeleniny, a to výrazně pociťuje rozpočet domácností, ale také to dělá těžkou hlavu školním jídelnám. Přesto se snaží ještě do limitů vejít, aby se vyhnuly opakovanému zvyšování cen obědů, ale někdy to nejde. V Plzeňském kraji se i přes to všechno stále snaží některé školy či školky jít zdravějším směrem.
Nástup jara opět znamená zahájení farmářských trhů s regionálními potravinami a výrobky. Ve Valašských Kloboukách nesou název Hospodářské trhy a odstartují v pátek 14. dubna.
To není žádný problém. Pokud máte balkon, terasu a nebo kousek místa, chce to pořídit si krabice a nebo truhlíky a můžete pěstovat zeleninu. Za příspěvek velmi děkujeme Janu Teimerovi z Brodku u Přerova.
Ať už jste začínající zahradník nebo ostřílený profík, je právě březen měsícem, kdy můžete začít pěstovat první plodiny i venku na záhonku. Vrhněte se na kapustu, hlávkový salát i špenát. A dobře uděláte, když k nim přidáte hrášek, ředkvičky či mrkev. Výsadba zeleniny v březnu je skvělým způsobem, jak začít s ospalou zahradou a užívat si čerstvé produkty po celou sezónu.
/ANKETA/ Rajčata za devadesát korun, salátová okurka za šedesát nebo květák za pětašedesát. Tou jsou cenovky, které momentálně najdete v obchodech v sekci zelenina a ovoce. Pro spoustu lidí je zdražování potravin neakceptovatelné a rozhodli se s ním bojovat.
/FOTO, VIDEO/ Už dvakrát se uskutečnily trhy v prostorách rosické tržnice, kterou obec před lety zřídila v areálu bývalé cihelny. O uplynulém víkendu se také otevřela vyhlášená tržnice ve Valech u Přelouče na Pardubicku. Ta je přístupná každou neděli a v Rosicích jsou trhovci každou sobotu, pořadatelé si tak nekonkurují. Lidé potěšeni prvními jarními paprsky si přicházejí v těchto dnech nakoupit hlavně sazenice zeleniny a květin, zájem je však také o pořízení mladých slepic. Potěšující je, že se ceny oproti loňskému roku příliš nezvýšily.
/ANKETA/ Rajčata za devadesát korun, salátová okurka za šedesát nebo květák za pětašedesát. Tou jsou sumy na cenovkách, které bijí do očí v regálech se zeleninou a ovocem. Pro spoustu lidí je zdražení neúnosné a rozhodli se s ním bojovat.
Vyvážený jídelníček by měl obsahovat kolem půl kilogramu ovoce a zeleniny každý den. Zařadit do něj jablka, švestky, cibuli, brambory nebo rajčata z domácí produkce však je a bude stále náročnější. Z české krajiny mizí sady i pole se zeleninou.
Ceny zeleniny raketově stoupají. Vy se ale nemusíte rostoucích nákladů bát. Březen je tak ideálním obdobím pro setí a předpěstovávání. Neodkládejte výsev na neurčito – můžete začít hned teď. Nestihnete-li to nyní, v letních měsících budou plodiny dozrávat pozdě, a pokud je zasejete později, vykvetou až na konci léta a rychlé sklizně se nedočkáte. Je zkrátka ideální čas připravit se na nadcházející sezónu.