Dva roky pandemie a následná rekordní drahota nasměrovaly mnohé Čechy zpět k záhonům. Dokonce i ve městech. Zahrádkářských kolonií sice ubývá, jako z vody ale rostou takzvané komunitní zahrádky. U nich se potkávají sousedé a vyměňují si pěstitelské recepty i ukázky úrody. Zajíždějí k nim i farmáři a prodávají své produkty formou komunitně podporovaného zemědělství.
/FOTO/ S originálním nápadem prodeje čerstvé zeleniny od místních farmářů přišel Petr Grünwald z Malhostovic na Brněnsku. Brambory, cibuli či česnek chce lidem prodávat skrz automat. Nyní mají o speciální zeleninomat zájem představitelé tří brněnských městských částí.
Pěstování na vyvýšených záhonech má tisíciletou historii. V našich končinách byly pěkně ohrazené záhony oblíbené již ve středověkých klášterních zahradách. Úhledná tradice pokračuje, zahradu může obohatit na mnoho způsobů. Některé z nich představil časopis Receptář.
Pokud vás někdy při vaření pronásleduje pocit, že jídlu „něco“ chybí, vsaďte vařečku na to, že je to právě miso. Tato japonská pasta, která se vyrábí fermentováním sójových bobů a obilovin, totiž, jak píše časopis Gurmet, dokáže divy.
Můžeme z nich tvořit překrásné záhony, oblíbené jsou především pestré směsi různých druhů. Letničky však na zahradě poslouží i jako vděčný doplněk v malých ostrůvcích nebo když je necháme roztroušené mezi trvalkami a zeleninou. Více se dozvíte z článku.
Plné ruce práce měla v posledních dnech policie v Keni. A to se vskutku kuriózními situacemi. Ve vesnici v centrální části země místní omylem vykopali nevybuchlou leteckou pumu. Než přivolali policisty, část z nich si myslela, že jde o přerostlou zeleninu. V jiné oblasti zase poprask způsobil lev, ze kterého se vyklubala nákupní taška.
Klasické růže, kaly nebo lilie, které k nám přiletěly z druhého konce světa, v zahradnictví Kytky od potoka nenajdete. Záplavu tradičních lokálních a sezonních květin však ano. Daří se jim bez chemie a pesticidů. Míla Hilgertová jako jedna z prvních začala v Česku úspěšně pěstovat polozapomenuté tradiční květiny před osmi lety. Dnes na její květinové farmě najdete více než stovku druhů.
Že rostliny potřebují vláhu, je každému zahrádkáři jasné. Víte však, kolik zálivky potřebuje hrášek, mrkev nebo špenát? Dokážete vodu, ideálně samozřejmě dešťovku, nejen úspěšně zachycovat, ale taky efektivně využívat při kropení záhonků?
Zeleninové bedýnky jsou stále oblíbenější. Lidé je nakupují proto, že je nebaví chodit do obchodu a upřednostňují dodání až do domu, případně proto, že chtějí vědět, odkud zelenina na jejich talíři pochází. Bedýnkáři zažívali největší nárůst poptávky v covidové době, dnes je zájem menší, ale věrní příznivci zůstávají.
Zeleninové bedýnky jsou stále oblíbenější i na Liberecku. Lidé je nakupují proto, že je nebaví chodit do obchodu a upřednostňují dodání až do domu, případně proto, že chtějí vědět, odkud zelenina na jejich talíři pochází. Bedýnkáři zažívali největší nárůst poptávky v covidové době, dnes je zájem menší, ale věrní příznivci zůstávají.
Není nic jednoduššího, jak si jej vypěstovat doma. Nemusíte mít velký prostor. Stačí balkon, terasa a nebo lodžii. Jelikož jsem dávno opustil zahradu, tak salát, jahody, ředkvičku i kedluben si vypěstuji doma. Za příspěvek děkujeme Janu Teimerovi z Brodku u Přerova.
Přestože do gastronomického byznysu vstoupil Vojtěch Václavík v náročné době, jeho podniky dnes slaví úspěch. K prvnímu bistru Kro Kitchen na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad brzy přibyly další tři podniky. V čem tkví tajemství jeho úspěchu? To je vlastně ideální otázka na začátek rozhovoru pro časopis Gourmet.
Není nic jednoduššího, jak si jej vypěstovat doma. Nemusíte mít velký prostor. Stačí balkon, terasa a nebo lodžii. Jelikož jsem dávno opustil zahradu, tak salát, jahody, ředkvičku i kedluben si vypěstuji doma. Za příspěvek děkujeme Janu Teimerovi z Brodku u Přerova.
/ROMČINA ÚSPORNÁ KUCHAŘKA, 1. DÍL/ Při pohledu na některé kulinářské televizní programy se mnohým ženám v hlavě otáčí počítadlo, a to zejména nyní, když inflace zvedá ceny potravin raketově nahoru. Všimly jste si, milé kuchařky, kolik másla přijde do jednoho jídla? Půl kostky padne k osmažení zeleniny, bešamel taky hodně spolyká a sumasumárum spotřebujeme jednu kostku za padesát korun při přípravě jedné večeře nebo oběda.
/ROMČINA ÚSPORNÁ KUCHAŘKA/ Při pohledu na některé kulinářské televizní programy se mnohým ženám v hlavě otáčí počítadlo, a to zejména nyní, když inflace zvedá ceny potravin raketově nahoru. Všimly jste si, milé kuchařky, kolik másla přijde do jednoho jídla? Půl kostky padne k osmažení zeleniny, bešamel taky hodně spolyká a sumasumárum spotřebujeme jednu kostku za padesát korun při přípravě jedné večeře nebo oběda.
Sezona českého chřestu začala. Oblíbená pochoutka – dříve označovaná za buržoazní zeleninu – se sklízí i na polích u Hostína u Vojkovic na Mělnicku. Mezi Čechy je chřest rok od roku populárnější. Víte ale, jak se má správně skladovat a jak dlouho vám vydrží? Patří do ledničky? A jak vůbec poznat, že jde o kvalitní kus zeleniny? V novém videu Reportérů Deníku na to odpovídá pěstitel Jiří Šafář ze společnosti Český chřest.
Mrkev ne za čtyři, ale nejspíše za pět korun. Kilo, ne kus. Ani vzhledem k prudkému zdražování všude, kam se jen člověk podívá, se pěstitel Ladislav Kašpar z Těšetic-Vojnic nechystá nijak výrazně zdražovat kvalitní zeleninu. Populární samosběr na polích nedaleko Olomouce plánuje opět na konec srpna. A to s řadou novinek.
Mrkev ne za čtyři, ale nejspíše za pět korun. Kilo, ne kus. Ani vzhledem k prudkému zdražování všeho, kam se jen člověk podívá, se pěstitel Ladislav Kašpar z Těšetic-Vojnic nechystá nijak výrazně zdražovat kvalitní zeleninu, kterou si lidé mohou posbírat z polí sami. Populární samosběr na polích nedaleko Olomouce plánuje opět na konec srpna. A bude řada novinek.
Takový salát může být i zajímavým a vydatným jídlem. Salát a zelenina jako odlehčení, maso jako základ a slanina s vejcem, aby to zase nebylo moc zdravé.
/FOTO/ Sazenice a pak domácí zelenina a ovoce. V sobotu 26. března ráno přijedou k zavřenému Repre sedláci, aby založili novou tradici.
Venku už je krásné jarní počasí a i děti v mateřské škole MiniSvět už přesouvají své aktivity ven. Na kroužku Páni kluci děti nejen tvoří, ale ukazují si, že zelenina neroste v supermarketu. Společně si zasadily například mrkvičky či kedlubny a už teď se těší, jak si je společně sklidí a ochutnají.
V těchto dnech se naplnila kapacita zámku Bystré. Bylo v něm ubytováno 105 lidí z Ukrajiny, z toho 41 dětí. Lidé projevili velkou solidaritu a na zámek vozí oblečení, obuv, hračky. Do budoucna by Centrum sociálních služeb Bystré uvítalo zejména trvanlivé potraviny, nejlépe konzervy, mraženou zeleninu a také ovoce. Dále jsou vítány sportovní potřeby pro děti.
Masu v kombinaci se zeleninou na jedné špejli neodoláte. Grilované nebo pečené, určitě si pochutnáte.
S vodou bojuje téměř každý zahradník, pěstitel a zahrádkář. Zalévání totiž představuje alfu a omegu pro správný a zdravý růst rostlin. Objevte kouzlo zavlažovací technologie pomocí nádob z pálené hlíny či neglazované keramiky OLLA, která je prověřená mnoha generacemi. Patří k nejefektivnějším způsobům zavlažování na světě, díky němuž ušetříte až 50–90 % vody oproti klasické zálivce. Jste připraveni zažít revoluci v zalévání?
/FOTOGALERIE/ Jarní práce, tedy klíčový čas v zemědělství komplikuje v mnoha firmách to, že z Ukrajiny kvůli válce nedorazila část kvalifikovaných zaměstnanců. Například v zelinářských firmách jich chybí stovky a nahrazovat se budou jen velmi těžko.
/PŘÍBĚH/ Městys Žumberk má dvě místní části, jsou to Prostějov a Částkov. Právě v Částkově, malé osadě obklopené lesy, loukami a pastvinami, žije pětičlenná rodina farmářky Simony Hrochové. Nyní, v jarních měsících, se nakupila spousta jarních prací zejména s výsevem a výsadbou zeleniny, která má už dlouhá léta své odběratele. Lidé už si zvykli na každotýdenní odběr bedýnek, ve kterých najdou vždy to, co momentálně ve sklenících nebo na polích dozrává.
Jarní práce, tedy klíčový čas v zemědělství komplikuje v mnoha firmách to, že z Ukrajiny kvůli válce nedorazila část kvalifikovaných zaměstnanců. Například v zelinářských firmách jich chybí stovky a nahrazovat se budou jen velmi těžko.
Vepřová panenka s hranolky a zeleninou na másle umí zpříjemnit den.
/VIZUALIZACE/ Komunitní zahrada přímo v centru krajského města vznikla před rokem. Na Masarykově náměstí mezi domem Magnum a sídlem ČSOB si Pardubáci mohli vypěstovat třeba zeleninu. Místo pro pěstování zeleniny bylo ale pouze dočasné. Nyní už je prostor oplocený a musí uvolnit místo novému projektu. Na travnatém pozemku vyroste nová budova. Co se v budově bude nacházet, developer prozatím tají. Ale vizualizace, jak bude palác vypadat, už poskytl.
Rozemletá cizrna, sezamová pasta tahini, citronová šťáva a česnek. Jednoduchá, a přitom okouzlující kombinace vytvářející jednu z nejpopulárnějších pomazánek světa – hummus. Chuťově výrazný miláček vegetariánů i veganů, vyslanec blízkovýchodní gastronomické kultury.
Superpotravina s vysokým obsahem živin a škálou lahodných chutí, jejíž pěstování zvládne každý bez ohledu na omezený prostor, a to během celého roku. Navíc ohleduplná k životnímu prostředí. Ptáte se, komu patří tolik superlativů? Přece microgreens neboli zeleným výhonkům nejrůznějších druhů zeleniny a bylinek.
Zvýšenou hladinu celkového cholesterolu má až 75 % české populace. Jestliže laboratorní rozbor krve ukáže, že k této skupině patříte, je namístě upravit jídelníček. Základem je výběr správných potravin a velkou roli hraje i to, jak se v kuchyni zpracují.
Kombinace zeleniny a masa potěší jako svačinka i jako hlavní chod. Příprava salátu je snadná a časově nenáročná.
Bambus, to je nové jméno pro bufet na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. O provoz se stará manželská dvojice, která se poprvé viděla v Tescu a náměstí je už třetím místem, kde nabízí hostům vietnamskou kuchyni.
Fermentování nebo kvašení nejsou žádnou novinkou. Kysané zelí nebo kvašáky byly součástí tradiční české kuchyně už od pradávna. Tím skutečným gastrohitem se stalo až v posledních letech, kdy se do povědomí veřejnosti dostaly informace o tom, proč se o fermentovaných potravinách mluví jako o superpotravinách. Obsahují totiž velké množství mikroorganismů, probiotik a enzymů, takže umí posílit imunitní systém a zlepšit stav střev, pomáhají tělu bránit se proti alergiím a infekcím.
Co tak skloubit dva gastronomické trendy v jednom pokrmu? Zkuste Karaage Rice Bowl, japonskou kuřecí pochoutku vytvářející mnohovrstevnatou chuť daleké Asie ve vašich spokojených ústech.
Vánoce jako symbol přejídání? Ne pro všechny. „Vánoce u nás nejsou o jídle, s výjimkou cukroví,“ říká Eva Cikrytová, lektorka zdravého životního stylu a zakladatelka projektu Jíme Jinak. Zdůrazňuje také, jak je důležité jíst v časech ideálních pro tělo. Nejde totiž jen o to, co sníme, ale také kdy.
I když fotbalisté Krupky na podzim nepatřili do špičky krajského přeboru, můžou se pochlubit Matějem Suchým, který pálil do černého třináctkrát. Víc branek dali v nejvyšší krajské soutěži už jen čtrnáctibrankoví Egrt, Hankocy a Šraga. Ústecký odchovanec zazářil především v předposledním kole, kdy během výhry Krupky nad Modlany 9:0 nasázel gólmanovi Baníku Šlitrovi čtyři kousky. „Nebyl to můj rekord, jednou jsem dal Kadani pět gólů. Za poločas,” směje se fotbalista, který stejně šikovně jako branky do sítí gólmanů umí distribuovat i ovoce a zeleninu do školek, restaurací či zoologické zahrady. Pracuje totiž v rodinné firmě, která se specializuje právě na rozvoz tohoto sortimentu.
Šťavnatá rajčata přímo ze zahrady měl odmalička nejraději. V sezoně, kdy dozrávala, se postavil k záhonu a dokázal jíst jedno za druhým. Podobně to měl s kysaným zelím, zkvašenými okurky čili kvašáky, veškerou fermentovanou zeleninou a později i s ovocem. Byla proto jen otázka času, kdy to třicetiletý Břeclavan Radim Stráník, kulaté červené plody a proces kvašení dají dohromady, aby společně vytvořili FerMato neboli FERmented toMATO. Tedy jedinečnou zkvašenou rajčatovou omáčku.
Šťavnatá rajčata přímo ze zahrady měl odmalička nejraději. V sezoně, kdy dozrávala, se postavil k záhonu a dokázal jíst jedno za druhým. Podobně to měl s kysaným zelím, zkvašenými okurky čili kvašáky, veškerou fermentovanou zeleninou a později i s ovocem. Byla proto jen otázka času, kdy to třicetiletý Břeclavan Radim Stráník, kulaté červené plody a proces kvašení dají dohromady, aby společně vytvořili FerMato neboli FERmented toMATO. Tedy jedinečnou zkvašenou rajčatovou omáčku.
Sladkovodní ryby byly od středověku jedním z klíčových pilířů české kuchyně. Bohužel, během 20. století popularita sumců, okounů, línů, štik či kaprů značně poklesla a desítky starých receptů upadly v zapomnění. Pojďme to změnit. Vánoce jsou ideální příležitost.
Ve dnech 22. – 23. listopadu se konal v naší škole kurz vyřezávání zeleniny a ovoce. Lektor kurzu, pan Luďek Procházka z Czech carvingového studia v Benešově, je propagátorem tohoto pozoruhodného gastronomického oboru a sám prvotřídní řezbář s řadou mezinárodních ocenění.
Je to bezkonkurenčně nejoblíbenější zelenina a její spotřeba u nás stále roste. Najdeme ji totiž v obchodech po celý rok, a ještě můžeme vybírat: plody kulaté, baňaté, šišaté, malé i velké… Jak moc jsou ale rajčata zdravá? A je pravda, že se jimi nemůžeme přejíst?
Vrchovatě zeleniny, hodně ovoce, kvalitní bílkoviny z živočišných i rostlinných zdrojů, nějaké polysacharidy a správné tuky. Že takto vypadají zásady zdravého stravování, všichni tušíme. To ale nestačí. Špatnou úpravou totiž můžeme z hodnotných surovin udělat pokrm bez jakéhokoli přínosu.
Všichni, co něco pěstují, to dobře znají: někdy se prostě urodí tolik, že vše nemůžete sami spotřebovat. Naopak ti, kteří zahradu nemají, hledají cesty, jak se dostat k co nejčerstvějšímu ovoci a zelenině. Řešení nabízí web www.sousedovazahrada.cz, který před třemi lety založil Petr Skála.
Správné skladování a zpracování zeleniny či ovoce je tak trochu alchymie. Jak třeba takové potraviny zamrazit, aby neztratily důležité látky a zároveň nepřekážely v mrazáku? Nezávislá výživová poradkyně Mgr. Ing. Markéta Rozinková poradí také ideální způsob vaření, díky němuž brambory či cuketa získají lepší chuť.
Máme zažité, že čerstvá zelenina a ovoce jsou nejzdravější. Že je nejvhodnější všechno jíst v syrovém stavu, že mražené či sterilované musí být výrazně horší. Naše přesvědčení podporuje i mnohá reklama. Není to ale tak jednoduché.
Když se našim prapředkům podařilo umlátit mamuta kyji a kameny, byla to velká sláva: všichni se nacpali, co se do nich vešlo. Co ale s metráky přebytečného masa, o které se už začali zajímat šakalové a podobní darmojedi? Jak to udělat, aby se za pár dní nezkazilo?
Částečně z důvodů estetických, především ale ve snaze zbavit se starostí s péčí o záhonky zeleniny nebo bylinek se mnoho zahrádek v naší zemi přeměnilo v minulých letech na plochy s nakrátko sestřiženými, mechanizací sekanými „anglickými“ trávníky. Pandemie koronaviru ale může (a měla by) tento trend alespoň částečně změnit. Více si přečtěte v článku, který vyšel v časopise Květy.
Jablka mám natlučená, hrušky téměř nejsou, zmrzly, švestek je pár, třešní byla tak třetina, jen višní bylo hodně. Tak hodnotí letošní rok předseda telčských zahrádkářů Ladislav Dufek. Časté deště ale byly dobré pro zeleninu.
