Tým australských vědců odhalil nízkou, ale pravděpodobnou souvislost mezi lidským zlozvykem a zvyšováním rizika vzniku demence, možná i Alzheimerovy choroby. Na vině jsou bakterie, které využívají nos jako dálnici k mozku.
Nevesele mohou vánoční svátky skončit pro ty, kdo se snaží dojíst všechny dobroty, nachystané na Štědrý den. Nejen kvůli špatné přípravě pokrmů nebo nevhodnému skladování kulinářských skvostů může jídlo způsobit nemalé zažívací obtíže. Každá potravina má prostě svou trvanlivost a tu je dobré respektovat.
Chladné a mrazivé období zimy si většina lidí spojuje s velkým množstvím nachlazení a chřipkami. Viry i bakterie jsou ovšem ve vzduchu celoročně a v zimě se jejich počet nijak nemění. Proč jsou lidé tedy v zimě častěji nemocní než jindy? Odborníci zjistili, že klíč k odhalení této otázky spočívá v mrazivém vzduchu. Podle nové studie studený vzduch ničí imunitní procesy probíhající při dýchání v nose.
Drahé energie drtí domácnosti, které, aby ušetřily, sahají k úsporným opatřením. Vzhledem k tomu, že nejvíce energií hned po vytápění spotřebuje ohřev vody, doporučují někteří rádci snížit teplotu vody v bojleru. Takovým šetřením ovšem mohou lidé vážně ohrozit svoje zdraví.
Výrazně méně topit a zároveň i méně větrat, aby neunikalo teplo? Tak tento přístup je opravdu rizikový. S varováním nepřišel žádný opatrný soused, ale zcela seriózní zdravotnická instituce – Státní zdravotní ústav. Stejně tak nabádá, aby lidé zbytečně nesnižovali teplotu ohřáté vody určené pro koupání či sprchování. Obezřetní buďte i na pracovištích.
Evropský antibiotický den, kteří připadá na pátek 18. listopadu, připomíná že i když byla na trh uvedena před více než půl stoletím jako téměř zázračný lék, může být jejich neuvážené užívaní spíše nebezpečné. Nekontrolované podávání a někdy zbytečné užívání vede k výraznému vzestupu odolných bakteriálních kmenů. Narůstající rezistence k antibiotikům je celosvětový problém.
Kaliště na Pelhřimovsku má problém s pitnou vodou. Jsou v ní bakterie. Obec vzniklé komplikace řeší s hygienou. Obec se třemi stovkami obyvatel má dvě studny, ze kterých čerpá vodu. Navzdory filtru se do ní dostaly bakterie, které ji znečistily. Nyní si musí místní vodu k pití převařovat.
Jsou malinké, lítají, je jich hodně a jsou otravné. Znáte je? Ano, jsou to octomilky. Nebzučí, nekoušou, ale nikdo je nevidí rád. Když se jedna objeví v kuchyni, je jasné, že vzápětí uvidíte i její další kamarádky a že jich bude přibývat. Přilákali jste je na ovoce, které není nejčerstvější, na zkvašenou ovocnou šťávu, kompot nebo marmeládu, ale i na zbytky piva či vína.
Nové vybavení pro včasnou detekci bakterií nacházejících se v krvi pacientů se závažnými až život ohrožujícími onemocněními již využívají mikrobiologové z Fakultní nemocnice v Olomouci.
Když je řeč o místě s nejvyšším výskytem bakterií, možná si představíte toaletu, kuchyňskou houbičku a klávesnici, o kterých byla nejednou v této souvislosti řeč. To však nejsou zdaleka jediná místa, na kterých bakterie ulpívají a množí se jako houby po dešti. Podobných míst je nespočet a my vám dnes prozradíme nejčastější z nich.
Výzkumníci z Bristolské univerzity v Británii udělali velký krok vpřed v syntetické biologii: vytvořili umělý systém, který vykonává několik klíčových funkcí živé buňky, včetně generování energie a produkce genů. Informuje o tom Science Alert.
Před nebezpečím, že by drůbeží klobásy zakoupené v jediné prodejně v republice, a to v Chrášťanech na Praze-západ, mohly obsahovat zdravotně závadné bakterie listerie, varovala ve čtvrtek 22. září Státní veterinární správa ČR. Tlumočí varování, které dostala od italských kolegů v reakci na onemocnění konzumentů, která se vyskytla na území Itálie.
Kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) letos odhalily mimořádně vysoké podíly nevyhovujících zmrzlin a ledů do nápojů. V období do 15. srpna nevyhovělo 56 procent vzorků zmrzlin a 75 procent vzorků ledů do nápojů, výsledky kontrol jsou tak nejhorší za posledních šest let. Inspekce to uvedla v tiskové zprávě. Upozornila na to, že výsledky nevypovídají o situaci na celém trhu, protože se kontrolují hlavně problematické provozovny.
Nová studie přinesla svědectví námořníků a reálné snímky „mléčného moře“. Tento jev je podle listu The Guardian způsoben bioluminiscenčními bakteriemi, které spolu komunikují.
Zmrzlina je v parních prázdninových dnech stejně neocenitelným pomocníkem jako deodorant. Jihomoravští hygienici proto v létě měsících zaměřili pozornost na kvalitu v kraji vyráběných a nabízených zmrzlin. Výsledky jsou katastrofální.
Komplikovaný přístup k pitné vodě má na padesát lidí v Čejkově, místní části Nového Rychnova na Pelhřimovsku. Obec tekutinu čerpá z povrchových vod. A právě ty znečistily bakterie. Oddechnout by si místní mohli osmého srpna. Tehdy budou vědět, jak dopadl hygienický rozbor odebraných vzorků. Do té doby by si měli vodu k pití převařovat.
Žádná bakterie. Malí karvinští judisté, které v sobotu večer odvezli záchranáři z letního tábora ve Vrbně pod Pradědem do nemocnic poté, co se u nich objevily zažívací potíže a zvracení, zřejmě napadl virus, případně špatně snesli nějaké jídlo.
Steffanie Strathdeeovou lékaři v roce 2016 postavili před srdcervoucí fakt. Její manžel Tom Patterson umíral kvůli útoku smrtící superbakterie, na kterou současné lékařství nemá antibiotika. Žena, povoláním epidemioložka, se ale rozhodla bojovat. Její výzkum vedl k tomu, že po pouhých třech týdnech se manželův stav zásadně zlepšil. Nyní o studii promluvila na konferenci Life Itself v San Diegu.
Když před dvaceti lety pacient přišel k lékaři bakteriální infekcí, dostal na ni antibiotika. Dnes na tutéž infekci krabičku stejného léku nedostane. Přestal totiž účinkovat. Rostoucí rezistence antibiotik je jednou z největších výzev současné medicíny. Problematikou se dlouhodobě zabývá farmakolog a lékař Jan Strojil.
Když před dvaceti lety pacient přišel k lékaři bakteriální infekcí, dostal na ni antibiotika. Dnes na tutéž infekci krabičku stejného léku nedostane. Přestal totiž účinkovat. Rostoucí rezistence antibiotik je jednou z největších výzev současné medicíny. Problematikou se dlouhodobě zabývá farmakolog a lékař Jan Strojil.
Ačkoli se dnes může jevit výskyt břišního tyfu ve vyspělých zemích jako velmi vzácný, představuje tato prastará hrozba, která zřejmě existuje po celá tisíciletí, i nadále velké nebezpečí. Důvodem je především to, že se bakterie vyvolávající toto onemocnění umí přizpůsobit antibiotikům, a tím vůči nim stát odolnou.
Zmrzlináři by měli přidat v péči o stroje na výrobu chladivé pochoutky. Dosavadní kontroly provedené hygieniky v Olomouckém kraji ukázaly, že sanitace pokulhává. Z odebraných a laboratorně vyšetřených 28 vzorků točených zmrzlin jich 12 nevyhovělo.
Pocení je naprosto přirozené a navíc nutné, bez něj by nefungovala termoregulace organismu. Jenže potící se tělo zrovna nevoní. Existuje řešení?
V autobusech kolínské městské hromadné se testuje speciální povrchová úprava odpuzující viry a bakterie. Jedná se o technologickou novinku, biocidní úpravu povrchů. Vysoce efektivní antimikrobiální nátěrový systém se nazývá NG Coatings a vyvinula ho česká firma ve spolupráci s chemicko-technologickou fakultou v Pardubicích.
Nesprávné a nadbytečné užívání antibiotik vede ke vzniku mnoha problémů. Lékaři na celém světě nyní čelí obtížným situacím, kdy pacienty s infekcí nelze adekvátně léčit, protože konkrétní bakterie je zcela rezistentní vůči dostupným antibiotikům.
/FOTO, VIDEO, VIZUALIZACE/ Zámek ani hrad Svitavy nemají, přesto město dokázalo přitáhnout turisty z celé republiky. Sváťova zážitková cesta u rybníku Rosnička zabodovala i u odborníků. Letos přibudou další atrakce. Svitavy počítají s rozvojem oblasti u rybníku, investují nejen do nového parkoviště, ale zaměří se i na kvalitu vody a do budoucna tady možná vznikne i kemp. Podívejte se ve vizualizaci, jak má okolí Rosničky v budoucnu vypadat.
„Maso nejprve očistíme a pak…“ Očistíme v kuchařských pokynech obvykle představuje okrájení šlach, blan, části kostí nebo jejich zbytků, kůže, případně dodrání špatně otrhaného peří. Rozhodně to ale není „omyjeme“, ačkoli je o tom řada z nás skálopevně přesvědčená. Takže až příště někoho uvidíme, jak se chystá strčit steak nebo celé kuře pod kohoutek, můžeme mu rovnou začít vysvětlovat, že to není dobrý nápad. Nejen kvůli úpravě, ale především kvůli hygieně. Tady je pět hlavních důvodů.
Vědci tvrdí, že identifikovali bakterie v moči, které jsou spojeny s agresivní rakovinou prostaty. Doufají, že by tento objev mohl přinést nové způsoby, jak tyto nebezpečné nádory odhalit a dokonce jim předcházet.
Už to taky cítíte? Jarní vzduch, který má svou nezaměnitelnou vůni. Někomu může dokonce připomínat čerstvě vyprané prádlo. Pokud přemýšlíte, co toto jarní aroma způsobuje, věřte, že jarní květiny to nejsou. A dost možná budete i překvapeni, kdo za touto omamnou vůní stojí.
Ani záchod, ani podlaha. Největším rájem pro bakterie v domácnosti je kuchyňská mycí houbička. Potvrzuje to i nejnovější výzkum. Houbička je podle vědců pro nebezpečné organismy ideálním prostředím mimo jiné proto, že se v ní může rozvíjet množství druhů, aniž by se vzájemně ohrožovaly.
/FOTOGALERIE/ Začátkem nového kalendářního roku se na Základní škole Příbram ve Školní ulici rozhodně nelenilo! Žáci druhého stupně se zapojili do realizace školního projektu zaměřeného na mikrobiální svět na dlani, který byl uskutečněn za podpory města Příbram.
Američtí vědci přišli s novou teorií. Analyzované vzorky fekálií ukázaly, že divoká zvěř žijící ve městech zřejmě pochytila mikroorganismy od lidí. Tato zvířata tak v sobě mají úplně jiné mikroby než například jejich protějšky na venkově. To pro ně ovšem může být nebezpečné.
Stává se vám, že chytíte rýmu a poté se jí nemůžete zbavit? Nejde o nic neobvyklého, někdy se lehká viróza může protáhnout i na několik týdnů. Znají to také alergici na pyl, kterým teče z nosu téměř nepřetržitě, když kvetou lípy nebo řepka. Pokud vás však ucpaný nos trápí déle než deset týdnů, nejspíš se už jedná o rýmu chronickou a s obyčejnými kapkami do nosu si nevystačíte.
Stává se vám, že chytíte rýmu a poté se jí nemůžete zbavit? Nejde o nic neobvyklého, někdy se lehká viróza může protáhnout i na několik týdnů. Znají to také alergici na pyl, kterým teče z nosu téměř nepřetržitě, když kvetou lípy nebo řepka. Pokud vás však ucpaný nos trápí déle než deset týdnů, nejspíš se už jedná o rýmu chronickou a s obyčejnými kapkami do nosu si nevystačíte.
Stává se vám, že chytíte rýmu a poté se jí nemůžete zbavit? Nejde o nic neobvyklého, někdy se lehká viróza může protáhnout i na několik týdnů. Znají to také alergici na pyl, kterým teče z nosu téměř nepřetržitě, když kvetou lípy nebo řepka. Pokud vás však ucpaný nos trápí déle než deset týdnů, nejspíš se už jedná o rýmu chronickou a s obyčejnými kapkami do nosu si nevystačíte.
Stává se vám, že chytíte rýmu a poté se jí nemůžete zbavit? Nejde o nic neobvyklého, někdy se lehká viróza může protáhnout i na několik týdnů. Znají to také alergici na pyl, kterým teče z nosu téměř nepřetržitě, když kvetou lípy nebo řepka. Pokud vás však ucpaný nos trápí déle než deset týdnů, nejspíš se už jedná o rýmu chronickou a s obyčejnými kapkami do nosu si nevystačíte.
Stává se vám, že chytíte rýmu a poté se jí nemůžete zbavit? Nejde o nic neobvyklého, někdy se lehká viróza může protáhnout i na několik týdnů. Znají to také alergici na pyl, kterým teče z nosu téměř nepřetržitě, když kvetou lípy nebo řepka. Pokud vás však ucpaný nos trápí déle než deset týdnů, nejspíš se už jedná o rýmu chronickou a s obyčejnými kapkami do nosu si nevystačíte.
Máte červenou či suchou pleť? Trápí vás exémy? Může za to nerovnováha miliard neviditelných mikroorganismů, které žijí na naší pleti. Poradíme vám, jak o ni pečovat, jak si poradit s častou desinfekcí a proč je dobré obklopovat se prospěšnými bakteriemi.
Na rozdíl od srdečních onemocnění či mrtvic, které zabijí každoročně nejvíce lidí na světě, se o ní moc nemluví. Pro lidstvo ale představuje stále větší hrozbu. Rezistence bakterií na antibiotika se podle britských vědců řadí na třetí příčku seznamu nejčastějších důvodů úmrtí. Každodenně kvůli ní zemře tři a půl tisíce lidí.
Loňský červenec mi změnil život. Z poměrně banální záležitosti se ze dne na den vyklubala život ohrožující nemoc, která mě připravila o celou dolní končetinu. Dnes napínám všechny síly, abych mohla začít znovu chodit a plnohodnotně žít.
/FOTOGALERIE/ Projít kompletním provozem ve Sviadnově, kde se špinavá a smrdutá odpadní voda mění v takřka pitnou, trvá asi hodinu. Během ní je tu zpracováno na 650 kubíků. Pojďte se s námi podívat do světa "neprobádaných vod" čističky nedaleko Frýdku-Místku. Možná budete překvapeni.
/FOTOGALERIE/ Projít kompletním provozem ve Sviadnově, kde se špinavá a smrdutá odpadní voda mění v takřka pitnou, trvá asi hodinu. Během ní je tu zpracováno na 650 kubíků. Pojďte se s námi podívat do světa "neprobádaných vod" čističky nedaleko Frýdku-Místku. Možná budete překvapeni.
Od malička nám vštěpují, že bychom měli žít v čistém prostředí. Není pochyb, že čistota je důležitá, ale čeho je moc … toho je příliš. Posledních několik desítek let žijeme v představě, že naše domovy by měly být bez bakterií. Výrobci v reklamách říkají, že jejich čistící prostředky odstraní až 99 % všech bakterií. Říkají, že bychom měli také dezinfikovat naše auta, pracovní prostory a obecně prostředí, abychom žili v pověstné bublině – bez jakýchkoli bakterií.
Novou laboratorní myš vyvinul česko - francouzský tým. U těchto druhů živých myší vědci dokážou přesně kontrolovat složení střevních bakterií. Akademie věd ČR (AV) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Odborníci se pomocí myší snaží zjistit, jak společenství bakterií vznikají a jaký mají dopad na fungování organismu i vznik některých onemocnění. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature Communications.
/FOTO/ Unikátní čistička vzduchu usnadňuje od čtvrtka práci zaměstnancům italské firmy v brněnských Bosonohách. Systém, který ze vzduchu pohltí téměř sto procent bakterií a virů je součástí nově otevřené výrobny specializovaných světel. Cílem je zabránění šíření nákazy koronavirem, technologie je ale účinná například také proti viru chřipky.
/FOTOGALERIE/ Unikátní čistička vzduchu usnadňuje od čtvrtka práci zaměstnancům italské firmy v brněnských Bosonohách. Systém, který ze vzduchu pohltí téměř sto procent bakterií a virů je součástí nově otevřené výrobny specializovaných světel. Cílem je zabránění šíření nákazy koronavirem, technologie je ale účinná například také proti viru chřipky.
Když se našim prapředkům podařilo umlátit mamuta kyji a kameny, byla to velká sláva: všichni se nacpali, co se do nich vešlo. Co ale s metráky přebytečného masa, o které se už začali zajímat šakalové a podobní darmojedi? Jak to udělat, aby se za pár dní nezkazilo?
Ke studánkám Klafar, Salvátorka a U Křiváku si chodí lidé pro vodu. Město její kvalitu nechává kontrolovat každý měsíc. A pít ze stádánek aktuálně nedoporučuje.
Do školek s plazmovým generátorem. Že to zní děsivě? Spíše to voní neznámem, protože generátor má děti a jejich prostředí zbavovat škodlivých bakterií, virů a plísní.
Podstatou, ba přímo synonymem pozemského života je možnost dýchat kyslík. Přesto ho v prvních dvou miliardách let existence naší planety nebylo v ovzduší mnoho. K takzvané Velké oxidační události došlo až poté, co se na Zemi objevilo dost sinic schopných provádět fotosyntézu, tedy přeměňovat sluneční svit na energii. Ale kdy k tomu došlo a jakým způsobem to proběhlo?
