/ROZHOVOR/ Václav Hanzal hospodaří v Želči na Žatecku na 350 hektarech orné půdy, pastvin a chmelnic, v českých poměrech je s touto rozlohou menším farmářem. Pěstuje řadu plodin, chová hovězí dobytek na maso. Získal několikrát ocenění Zemědělec roku Ústeckého kraje. Nedávno spolu s německými zemědělci protestoval na hraničním přechodu Hora Sv. Šebestiána, před pár dny vyjadřoval svůj nesouhlas se současnou situací v resortu v Praze.
/FOTO, VIDEO/ Zvěřina je zdravá a ekologická potravina a lesy jsou zvěře plné. S touto myšlenkou se státní podnik Lesy České republiky rozhodl, že otevře středisko zpracování zvěřiny a masné výroby v Krušných horách, v obci Klíny na Mostecku. Jedná se o první zařízení tohoto druhu v zemi.
K masopustní zabijačce u obchodního centra Area Bory patřily i ukázky výroby tradičních pochutin, řezník Radek Janout prozradil i část ze svých receptur.
/FOTO/ Stále více měst a obcí navštěvuje pojízdná prodejna nabízející maso a uzeniny. Řeznictví Mareček z Třeště má čerstvě dvě rozvozová auta, díky kterým může svůj sortiment nabídnout více zákazníkům.
Čeští důchodci trpí zejména kvůli vysokým cenám potravin. Od nedostatku peněz mnohé z nich neochránily ani četné valorizace. Pomohly těm s vyššími důchody, nízkopříjmovým seniorům jen nepatrně, říká v rozhovoru pro Deník předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.
Veterinární inspektoři společně s celníky při kontrolách odhalili přepravu masa v nevyhovujících teplotních podmínkách. Téměř 160 kilogramů potravin muselo být zlikvidováno.
/FOTO, VIDEO/ Maso, které pochází výhradně z českých chovů, bez chemie, ručně opracované a naložené v domácích marinádách. Za vznikem libereckého jerky stojí dva letití kamarádi z Liberce Tomáš Zvára a Jaroslav Hájek.
/FOTO/ Komentovaná krmení šelem či tuleňů asi viděl nejeden návštěvník ústecké zoologické zahrady, ale co takové krmení dravých piraň? Zajímá vás, jak to vypadá, když se hromada malých rybiček se zuby ostrými jako žiletka vrhne na svou kořist? Podívejte se na naše video.
/FOTO, VIDEO/ Umí nejlepší jitrnice. Tak rozhodli návštěvníci nedávných masopustních trhů v Žatci a na zámku Červený Hrádek. Maso a výrobky Martina Řeřichy ale lidé jedí už více než tři desítky let. Dnes si pro ně chodí do Řeznictví Chomutov, které je v Palackého ulici za obchodním centrem.
Kuřecí a kachní maso, také krevety. To byl náklad, který v minulých dnech kontrolovala na dálnici D8 u Řehlovic mobilní hlídka celníků. Zboží na místo určení, do Chomutova a Ústí nad Labem, už nedorazí. Chyběly k němu totiž doklady, navíc přetížené vozidlo nemělo chladicí zařízení.
Pavlína Cvrčková z Liberce má ráda uzené maso, a tak se rozhodla, že si vyrobí pojízdnou udírnu ze dřeva s dýmboxem. Vyšla ji na pouhých 5000 korun. Se stavbou jí pomohli kamarádi, část materiálu použila ze sběrného dvora. Na svou novou udírnu nedá dopustit, maso z ní má lahodnou chuť.
Soutěže o Nejlepší domácí uzené se účastnil poprvé a hned se stal Rostislav Pipek z Vilémovic na Havlíčkobrodsku v konkurenci devíti soutěžících vítězem. Jeho uzená kotleta se hodnotící porotě líbila nejvíce.
Nízké platy, krátká dovolená nebo toxické vedení? Zaměstnaneckou bouři vyvolalo v německé centrále koncernu Volkswagen před třemi lety až stáhnutí currywurstu, oblíbené uzeniny, z nabídky podnikové jídelny. Letos se kvůli přetrvávající kritice na jídelníčky vrátil. Nahrazování masných jídel vegetariánskou nabídkou je ale trend, který nastupuje v zemích západní Evropy velmi rychle. Lehce navíc proniká už i do Česka, hlavně kvůli zahraničním firmám. Podle expertů ale přechod k vegetariánským jídlům nemá v tuzemsku nejlehčí startovací podmínky. Češi masná jídla milují a z vegetariánských alternativ volí hlavně ty nezdravé.
Tradici domácích zabíjaček zvoní umíráček. Zatímco ještě v nedávné minulosti se únorový čas masopustů nesl v duchu pořádných zabíjačkových hodů, dnes si lidé pro jitrnice, jelítka či tlačenku zajdou raději do supermarketu, nebo si domů pořídí půlku prasete.
Ukázat na zbytečnou byrokracii, nesmyslný Green Deal a další nařízení Evropské unie, která komplikují život nejen českým zemědělcům. To byl hlavní cíl čtvrteční protestní jízdy farmářů se zemědělskými stroji směrem k hraničnímu přechodu s Bavorskem ve Strážném.
Muž se snažil bez zaplacené pronést přes pokladny devět balíčků vakuonavého masa a velkou Nutellu. Neunikl však pracovníku ochranky, který se ho pokoušel zadržet. Zloděj se ovšem nehodlal svého lupu jen tak vzdát a s pracovníkem ochranky se pustil do potyčky. V obchodě v té době nakupoval ve svém volnu i strážník Městské policie Kladno.
O tom, že se mohou ucpávat cévy, slyší lidé od svých doktorů často. Aterosklerózou, neboli kornatěním tepen trpí značná část naší populace a je to velký problém. Ucpávání cév totiž způsobuje srdečně cévní nemoci, které jsou nejčastějším důvodem úmrtí u nás. Jak vyčistit cévy od usazenin pokud možno doma? Lze užívat nějaké doplňky stravy nebo třeba bylinné čaje k rozpuštění toho, co naše cévy s věkem postupně zneprůchodňuje? Zeptali jsme se našich předních lékařů.
Namísto kamenných prodejen, které v mnohých místech už dávno zanikly, si chodí obyvatelé několika obcí Tachovska a Domažlicka pro čerstvé maso do pojízdné prodejny.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Ke staroměstskému masopustu neodmyslitelně patří „tanec na silnici“ mezi auty a ke krnovskému dechovka Krnovanka. Krnovem prošel masopustní průvod ve čtvrtek 8. února.
V Praze se stále častěji setkáváme s nutriemi, které se staly její neodmyslitelnou součástí. Tito invazní hlodavci si získávají srdce mnohých obyvatel, avšak jejich přemnožení přináší i řadu problémů. Od narušování břehů až po potenciální zdravotní rizika. Jak se město vypořádává s rostoucí populací těchto zvířat?
Zimní měsíce byly vždycky obdobím pálení slivovice, domácích zabijaček, drhnutí peří a také se chodilo kácet dřevo do lesa. Letos se slivovice nepálila, protože květy trnek zmrzly, dřevo už není tolik potřeba, protože se používá elektrika, plyn ale i fotovoltaické elektrárny nebo jiné zdroje tepla.
Před brtnickou radnicí to v sobotu před polednem žije. Davy lidí lákají vepřové hody, letos se koná druhý ročník. Fronta končí daleko před velkým stanem.
/VIDEO, FOTO/ Jako smyslů zbavený si podle policistů počínal Tomáš M. (35 let) z Ostravy, na jehož rukou ulpěla krev kamaráda (61 let). S nevídanou brutalitou jej podle obžaloby ubil paličkou na maso, zasadil mu i nespočet ran násadou, bil jej také pěstmi a kopal do něj. Nakonec jej rdousil. Oběť během krátké doby zemřela…
Mikrovlnná trouba patří už čtyřicet let ke spolehlivým kuchyňským pomocníkům. I když umí víc věcí, nejčastěji pomáhá rychle ohřát studené jídlo. Ne každé jídlo je však vhodné ohřívat v mikrovlnné troubě. Je známo, že některé potraviny v ní mohou explodovat, ale už méně se ví, že některá jídla ohřátá v mikrovlnce, mohou být pro člověka škodlivá nebo dokonce jedovatá. Která jídla se nesmí dávat do mikrovlnné trouby? A proč může být jídlo z mikrovlnné trouby toxické?
/FOTOGALERIE/ Ukázka řeznického mistrovství a pochoutky spojené se zabíjačkou se v sobotu 27. ledna staly zlatým hřebem masopustního programu v obci Máslovice na Praze-východ.
/FOTOGALERIE/ Ukázka řeznického mistrovství a pochoutky spojené se zabíjačkou se v sobotu 27. ledna staly zlatým hřebem masopustního programu v obci Máslovice na Praze-východ.
Češi jsou národem houbařů. Někteří z nich navíc s oblibou sbírají houby i mimo klasickou sezonu. A to dokonce i v zimě. Patří mezi ně také Tomáš Buček z Bystřice nad Pernštejnem, který na zimní houbaření nedá dopustit. Z jedlých hub můžete podle něj najít v zimních lesích především hlívu ústřičnou, penízovku sametonohou, Jidášovo ucho a čirůvku fialovou.
/VIDEO, GALERIE/ Šnečí farma v Nahošovicích na Přerovsku se stala v pondělí odpoledne dějištěm pravděpodobně světového rekordu. Maxijedlík Jaroslav Němec zde v rekordním čase pěti minut spořádal 2 kilogramy 315 gramů šneků Helix aspersa Maxima, což je přesně 890 kusů svaloviny.
Mrazák je velký pomocník, který nám pomůže uchovat potraviny na dlouhou dobu. Přesto je řada takových potravin, které po zamrazení mohou být nejen méně chutné, ale i nebezpečné a jedovaté. Mnozí lidé to ale netuší a aby předešli plýtvání s jídlem, do mrazáku je dávají. Jaké potraviny tedy do mražáku spíš nedávat? A jaké tam rozhodně nepatří?
Z patnácti na dvanáct procent klesla sazba daně z přidané hodnoty na potraviny se začátkem roku. Zatímco obchodní řetězce napříč Jihomoravským krajem informují o snížení cen, ekonomové upozorňují, že obchodníci si pro úpravu stále ponechávají prostor. Rozdíl je však již nyní patrný například u masa nebo mléčných výrobků.
Z patnácti na dvanáct procent klesla sazba daně z přidané hodnoty na potraviny se začátkem roku. Zatímco obchodní řetězce napříč Jihomoravským krajem informují o snížení cen, ekonomové upozorňují, že obchodníci si pro úpravu stále ponechávají prostor. Rozdíl je však již nyní patrný například u masa nebo mléčných výrobků.
Z patnácti na dvanáct procent klesla sazba daně z přidané hodnoty na potraviny se začátkem roku. Zatímco obchodní řetězce napříč Jihomoravským krajem informují o snížení cen, ekonomové upozorňují, že obchodníci si pro úpravu stále ponechávají prostor. Rozdíl je však již nyní patrný například u masa nebo mléčných výrobků.
Z patnácti na dvanáct procent klesla sazba daně z přidané hodnoty na potraviny se začátkem roku. Zatímco obchodní řetězce napříč Jihomoravským krajem informují o snížení cen, ekonomové upozorňují, že obchodníci si pro úpravu stále ponechávají prostor. Rozdíl je však již nyní patrný například u masa nebo mléčných výrobků.
Z patnácti na dvanáct procent klesla sazba daně z přidané hodnoty na potraviny se začátkem roku. Zatímco obchodní řetězce napříč Jihomoravským krajem informují o snížení cen, ekonomové upozorňují, že obchodníci si pro úpravu stále ponechávají prostor. Rozdíl je však již nyní patrný například u masa nebo mléčných výrobků.
Z patnácti na dvanáct procent klesla sazba daně z přidané hodnoty na potraviny se začátkem roku. Zatímco obchodní řetězce napříč Jihomoravským krajem informují o snížení cen, ekonomové upozorňují, že obchodníci si pro úpravu stále ponechávají prostor. Rozdíl je však již nyní patrný například u masa nebo mléčných výrobků.
Vánoce jsou šťastně za námi. Štědrovečerní večeře chutnala všem a mísa na bramborový salát je opět umytá, uklizená a připravená pro další slavnostní příležitost. Jen ty řízky, kterých jste zase usmažili víc, než jste původně plánovali, jsou ještě stále nějaké v lednici. Jak je správně ohřát, abyste si na nich pochutnali stejně, jakoby se právě dosmažily? Co udělat, aby strouhanka na řízku nebyla vlhká a nebo řízek tvrdý a vysušený?
Chlebíčky nesmí chybět na žádné české slavnostní tabuli. Pojďte si s Deníkem připravit tuto neodmyslitelnou součást silvestra a podívejte se, jak ji správně ozdobit. Gastronaut Pavel Maurer pro Deník také zabředl do palčivé otázky týkající se vajíčkového chlebíčku. Má se jíst od vajíčka, či od šunky?
/FOTO/ Právě končící rok 2023 byl pro ústeckou zoo ve znamení zvířecího babyboomu. Během roku se tam narodilo hodně zvířat, v článku přinášíme výčet některých z nich.
Možnosti nákupu masa a uzenin v Jindřichově Hradci jsou pestřejší. Do města totiž od minulého týdne nově zajíždí masna na kolečkách. V bílé dodávce si zájemci mohou nakoupit jak čerstvé maso, tak i nejrůznější salámy, tlačenky, párky, klobásy a další uzenářské výrobky. Vše navíc bez lepku. Pojízdnou masnu vypravuje rodinná firma Marečkových z Vysočiny, která funguje už 33 let.
/VIDEO/ Přistupte blíže a ochutnejte tradičního vánočního psa, láká kolemjdoucí vysoký muž v řeznické zástěře potřísněné krví. Několik zvědavců se na rohu brněnské Masarykovy a Orlí ulice skutečně zastavuje a pozoruje, co se bude dít dál.
Evropská komise představila reformu pravidel pro přepravu živých zvířat. Nadšení z ní nejsou ochránci zvířat, ani zemědělci. První skupině pravidla přijdou nedostatečná, chovatelé zase upozorňují na to, že je to další hřebíček do rakve konkurenceschopnosti proti levnější produkci z jiných kontinentů. Upozorňují, že domácí spotřebitel chce hlavně nízkou cenu, bez ohledu na kvalitu. Musejí proto hledat jiná odbytiště a bez prodejů do jiných zemí se neobejdou.
Uzeninami a masem plně naložený náklaďák známé regionální firmy Makovec zastavil provoz na železniční trati mezi Olomoucí a Kostelcem na Hané. V pondělí odpoledne se nevešel pod most na silnici spojující Smržice s Kaplí na Prostějovsku.
Nasytit chudší část lidstva a dostat do jejich jídelníčku maso v koncentrované podobě. To byl záměr jednoho z nadaných lékárníků Justuse von Liebiga. Díky němu si dnes z malé kostičky a z vody můžeme připravit masový vývar. Pokud do takového bujónu nic nepřidáme, hlad příliš nezažene. Chuť masa ale umí napodobit báječně. Tak tedy, jak to se vznikem bujónu vlastně bylo? Jak se stalo, že se jeho používání masově rozšířilo po celém světě?
Mražené kachní maso, celých tisíc kilogramů. To je jeden z prozatím posledních velkých „úlovků“ kontrol celníků na dálnici D8 na Litoměřicku. Také tentokrát se potraviny musely zničit, protože je převáželo auto v nevyhovující teplotě.
Houževnatec jedlý je chorošovitá houba, která se může na první pohled zdát jako neatraktivní a obyčejný porost na exotických stromech a kmenech. Když však řekneme její japonský název „shiitake“, někteří možná zpozorní. Důvod? Především v přírodním léčitelství, ale i ve zdravotnictví se svými účinky shiitake osvědčila jako velká pomoc při mnoha zdravotních problémech. A recepty s využitím shiitake? Mohou být opravdu pochoutkou.
/ANKETA/ Státní potravinářská inspekce (SZPI) během své kontroly ve zlínské provozovně Riva Kebab na náměstí Práce zjistila, že hovězí kebab obsahoval krůtí a kuřecí maso. Podle provozovatele byla chyba na straně dodavatele.
/FOTO, VIDEO/ Dříve voněly v sezoně domácích zabijaček jitrnice, jelítka a ovar hlavně na vesnicích skoro od každé chalupy, dneska mají pašíka v chlívku málokde. A není divu. Pořizovací cena selete je až dva a půl tisíce korun. Vepřík přitom musí třikrát denně jíst, aby hezky přibíral na váze, a chlívek si sám taky neuklidí. Tradice domácích zabijaček přesto na Kladensku nezaniká.
Z legendy o soucitném svatém Martinovi se postupně stala pouze krutá tradice svatomartinských hus k jídlu. Tak vnímá svatomartinské hody a další akce spjaté s touto událostí mladý Brňan Petr Michalec, který se v sobotu účastní takzvané piety za svatomartinské husy. Zároveň je členem organizace zaměřené na ochranu zvířat Obraz, konkrétně její brněnské pobočky. „Vnímáme zvířata jako bytosti s vlastními právy a vlastními zájmy. Zvířata cítí. Proto nepovažujeme za správné, když je lidé, nebál bych se říct otročí,“ vypráví mladý aktivista, zatímco kolemjdoucím rozdává informační letáčky o tom, proč je lepší maso nejíst a zvolit spíše rostlinné alternativy.
