Mezinárodní tým vědců objevil v Barmě nejstarší spermii na světě. Informovala o tom dnes agentura AFP. Vědci spermii našli v organismu oplodněné samice lasturnatky, která zhruba před 100 miliony let uvázla v jantaru. Zajímavostí je i rozměr spermie, která měří 4,6krát více než organismus samce lasturnatky. Ten dorůstá maximálně do několika milimetrů.
Na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc již vyšetřili více než stovku pacientů, kteří prodělali onemocnění covid-19. U vyléčených osob s odstupem od infekce kontrolují zdravotní stav. Zjišťují, a to zejména u pacientů se závažnějším průběhem onemocnění, jestli nový koronavirus v organismu nezanechává trvalé změny.
Virus SARS-CoV-2 má podle nové studie negativní dopad také na mozek. Přímá virová infekce mozkové tkáně může mimo jiné spustit chronický únavový syndrom (tzv. myalgickou encefalomyelitidu) nebo autoimunitní onemocnění zvané Guillainův–Barrého syndrom. Přibývající indicie však naznačují, že mozek ovlivňuje i nepřímé působení viru, které může vyvolat přetrvávající neurologické změny.
Chránit roztomile vypadající pandy nebo koaly, popřípadě inteligentní velryby či šelmy, je obecně srozumitelné i přijatelné a nikdo se nad tím nepozastavuje. Vědci však začínají upozorňovat na to, že ochranu si zaslouží i skupina živých organismů, kterých si nikdo nijak zvlášť nepovažuje: zdánlivě všudypřítomní parazité.
Slunce je pro náš organismus prospěšné. Umíme ale jeho paprsky správně využívat? A co je pro naši pokožku lepší? Slunění nebo solárium?
O nejvážněji nemocné nákazou covid-19 se v Plzeňském kraji starala jednotka intenzivní péče Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň. Jak fungovala v době karantény nebo jaké měla pacienty, popsal primář kliniky David Havel.
Brno má zastaralý územní plán už z roku 1994, jeho platnost skončí na konci roku 2022. Do té doby musí brněnští zastupitelé schválit nový územní plán. Jeho návrh připravili na základě pokynů od magistrátního odboru územního plánování a rozvoje pracovníci kanceláře městského architekta. „Město nelze naplánovat do detailu jako stroj. Díváme se na něj jako na živý organismus, který se vyvíjí. Tomu odpovídá i větší flexibilita územního plánu,“ podotýká k návrhu plánu městský architekt Michal Sedláček.
Protetické končetiny a umělé orgány už medicína zná několik desetiletí. Rychlý technologický pokrok však začíná umožňovat náhradu i těch lidských tkání, které byly dosud nezastupitelné. Konkrétně červené krvinky, jejichž úkolem je rozvádět organismem kyslík.
Počet lidí, kteří jsou v Česku očkováni, je na bídné úrovni. Například v případě chřipky je to jen pár procent populace. Nechráněnému člověku to může způsobit problémy například v okamžiku, kdy onemocní současně touto nemocí a koronavirem covid-19. Komplikace v ten okamžik mohou mohou být pro jeho organismus i kritické.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Pořadatelé festivalu Mighty Sounds oznámili, že vzhledem k opatřením kvůli šíření onemocnění COVID-19 se v roce 2020 Mighty Sounds neuskuteční. Šestnáctý ročník festivalu bude přesunutý na červenec 2021.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Současný stav nikdo z nás asi nezažil. Strach z koronaviru a nadměrný stres může náš organismus natolik vyčerpat, že si pak nedokáže poradit ani s banální nemocí. Přitom i na nouzovém stavu se dá najít mnoho pozitivního. Jen musíme hledat.
Nadměrný stres a strach z koronaviru může náš organismus natolik vyčerpat, že si pak nedokáže poradit se skutečnou nemocí. Psycholožka Eva Růžičková poradí, jak se se strachem vypořádat a co pozitivního na současné situaci nalézt.
Jeden z nejjednodušších a nejlevnějších způsobů, jak předcházet nemocem, je nechat na sebe působit studenou vodu. Otužení organismu můžete dosáhnout i díky horku sauny nebo účinkem suchého mrazu.
Podle psychiatra Radkina Honzáka současná pandemie koronaviru návštěvnost psychiatrických ordinací nijak nezvýší, jarní lásky se přesunou na sociální sítě, ekonomický propad přivede mnohé lidi vyrostlé v prosperitě k deziluzi, ale humor nám jako vždy dovolí přežít.
Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků. Mezinárodní stočlenný tým vedli čeští parazitologové-
Celý svět v současné době bojuje s pandemií koronaviru, který nese označení SARS-CoV-2. Nemocí covid-19 se dosud nakazilo přes 870 tisíc lidí a více než 43 tisíc z nich zemřelo. Víte ale, kolik různých virů existuje? Vědci zatím jich dosud prozkoumali statisíce, upozorňují ale, že to je ve skutečnosti jen malý zlomek těchto nebuněčných organismů. Před řadou z nich nás navíc chrání tvorové žijící v oceánech.
Jeden z nejjednodušších a nejlevnějších způsobů, jak předcházet nemocem, je nechat na sebe působit studenou vodu. Otužení organismu můžete dosáhnout i díky horku sauny nebo účinkem suchého mrazu.
Lidský organismus potřebuje po zminím období znovu nastartovat. Doporučujeme proto sáhnout po jistých životabudičích, kterými jsou například čerstvé zelené rostliny brzy z jara. Chlorofyl v nich obsažený je pro tělo velmi prospěšný.
Překvapivé zjištění zveřejnili vědci zkoumající rezervaci s pastvinami divokých koní, zubrů a praturů u Milovic. „Milovické pastviny byly rozkvetlé od května až do podzimu. Intenzivně kvetly i v době, kdy pastviny jinde v České republice byly suché jako africký Sahel,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Extrémní hodnotu atmosférického tlaku zaznamenal v uplynulých dnech pozorovatel počasí v Šindelové Rudolf Kovařík. Tlak dosáhl hodnoty 1047 hPa. Tak vysoký tam nebyl od roku 1907. Vysoký tlak výrazně ovlivňuje zdraví lidí. Může je bolet hlava, ale také se mohou cítit zesláblí a unavení.
Extrémní hodnotu atmosférického tlaku zaznamenal v uplynulých dnech pozorovatel počasí v Šindelové Rudolf Kovařík. Tlak dosáhl hodnoty 1047 hPa. Tak vysoký tam nebyl od roku 1907. Vysoký tlak výrazně ovlivňuje zdraví lidí. Může je bolet hlava, ale také se mohou cítit zesláblí a unavení.
Za celý život průměrně prospíme 24 let a není to ztracený čas. Během spánku totiž naše tělo opravuje chyby v dědičné informaci, které se nahromadily přes den. Existují však věci, které nám brání pořádně si v noci odpočinout. Znáte je?
Nedostatek spánku nevyvolává jen chronickou únavu. Může mít také těžké dopady také na fungování organismu, píše francouzský týdeník L´Express.
Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků, působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států, vymysleli novou metodu měření alkoholu v organismu, a to za pomoci analýzy potu. Nová metoda je podle výzkumníků přesnější než dechová zkouška a také je neinvazivní, uvedl server Phys.org.
Pokud chodíte brzy spát a brzy vstáváte, patříte mezi skřivany. Jestliže se ke spánku ukládáte až pozdě v noci a ráno si raději přispíte, jste typická sova. Biologický rytmus člověka je velmi individuální záležitost a jen těžko se dá předělat.
Další besedu pro veřejnost připravuje žatecká nemocnice. Tentokrát bude tématem intoxikace, alkohol a jeho vliv na organismus.
Pokud chodíte brzy spát a brzy vstáváte, patříte mezi skřivany. Jestliže se ke spánku ukládáte až pozdě v noci a ráno si raději přispíte, jste typická sova. Biologický rytmus člověka je velmi individuální záležitost a jen těžko se dá předělat.
Léta ubíhají a s nimi stárne i naše tělo. Péče o něj je důležitou součástí našeho zdraví. Stres, nesprávná životospráva, nedostatek pohybu - to je jen výřez z toho, čím musíme každodenně procházet. A náš organismus tím prochází spolu s námi. Uchopme tedy zdraví do vlastních rukou a dopřejme našemu tělu dlouhý a spokojený život!
Kolonie řas hostí chrostíky i další organismy.
Želvušky - neboli zhruba milimetroví bezobratlí živočichové - jsou známé svou schopností přežít téměř jakékoli podmínky, žár i mráz. Vědci nyní zjistili, že za tuto mimořádnou schopnost vděčí zřejmě své DNA, který se chová podobně jako cukrová vata.
Hydrobiologové z Akademie věd ČR objevili v Prášilském jezeře na Šumavě kromě řady druhů čistomilných bezobratlých živočichů také lahvenku velkou. Jde o první zdokumentovaný nález tohoto nálevníka v ČR. Původním záměrem potápěčského průzkumu bylo ověření výskytu šídlatky. Vzácnou vodní rostlinu v kyselém jezeře nenašli, ale bujný život je velmi překvapil. ČTK to řekl hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd.
Vysočina – Jablečný mošt je vitaminovou bombou, která náš organismus dokáže pořádně nakopnout stejně jako potěšit naše chuťové pohárky. Šťáva vznikající lisováním jablek je pevně spjata s podzimem, kdy sladké i kyselejší plody dozrávají a zahrádkáři často neví, co s nimi. V Kraji Vysočina je několik desítek moštáren, které pěstitelům od nadúrody jablek pomohou a z pevných plodů vytlačí šťávu. Letos je ale bohužel ovoce na stromech méně, a tak si také oblíbený mošt budou muset mnozí odepřít.
Jablečný mošt je vitaminovou bombou, která náš organismus dokáže pořádně nakopnout stejně jako potěšit naše chuťové pohárky. Šťáva vznikající lisováním jablek je pevně spjata s podzimem, kdy sladké i kyselejší plody dozrávají a zahrádkáři často neví, co s nimi. V Kraji Vysočina je několik desítek moštáren, které pěstitelům od nadúrody jablek pomohou a z pevných plodů vytlačí šťávu. Letos je ale bohužel ovoce na stromech méně, a tak si také oblíbený mošt budou muset mnozí odepřít.
O tom, že je káva nejen dobrá a povzbuzující, ale že také rozhodně nemá negativní vliv na náš organismus, jak se někdy tvrdí, svědčí i fakt, že je tento produkt nedílnou součástí nabídky prodejen se zdravou výživou. Například novoměstská Zdravěnka Drahuška má ve svém sortimentu pro zákazníky zařazeno hned několik druhů kvalitních káv.
Uhřínovice – V sobotu odpoledne je počasí jak na objednávku, typické babí léto. A přitom se koná významná akce. Před kulturním domem v malé vesničce Uhřínovice nedaleko Brtnice probíhá dvacátý ročník recesistické Mezinárodní konference přátel piva.
Bolí nás záda, koleno nebo rameno. Znamená to automaticky, že příčina potíží je právě v těchto částech organismu? A musíme kvůli každému píchnutí absolvovat desítky drahých vyšetření či brát několik léků? Nejznámější český fyzioterapeut Pavel Kolář v pátečním rozhovoru Deníku vysvětluje, že lékař by neměl problém hledat jen tam, kde se to přímo nabízí.
Venku vedra, v komoře mráz. Teploty padající hluboce pod nulu nás mohou vyléčit, zbavit bolestí i nadbytečného tuku. Nevěříte? Nejde o to zmrznout „na kost“, ale za asistence odborníků regenerovat organismus.
Izraelská sonda Berešit, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, mohla na zemského souputníka přivézt život. Nevyvedené přistání mohly přežít extrémně odolné organismy zvané želvušky, které byly součástí nákladu sondy, napsal magazín Wired.
Při závodech doplňujte tekutiny, ale zase to nepřehánějte. A je nutné se ochlazovat. Musíte znát svůj zdravotní stav a nezávoďte, pokud jste nemocní. Nepodceňujte pravidelné lékařské prohlídky. A před náročnými závody byste se měli aklimatizovat.
Ať už zelený, černý, ovocný nebo bylinkový, horký či ledový - v čaji vidíme vítané osvěžení. Tak trochu zapomínáme, že jeho pravidelné pití je také zdraví prospěšné. Který je pro nás nejlepší?
Bršlice kozí noha není zdaleka v hledáčku našeho zájmu, jako třeba medvědí česnek, přitom má také příznivé účinky na lidský organismus. V době minulé se využívala nejen při vaření, ale také jako rostlina prospěšná zdraví.
Když hygienická stanice vyhlásí devátý nebo desátý stupeň aktivity klíšťat, neměli bychom správně vůbec vstupovat do lesa. Je každoroční hysterie kolem těchto roztočů opodstatněná? Odpověď na tuto otázku objasnil Ondřej Hajdušek, vědec z laboratoře, která se zabývá klíšťaty přenášenými nemocemi.
Tak co, zkusíme už kopeček? Pokud se takto ptáte u řádku brambor na své zahrádce a výsledek je pozitivní, radujete se z voňavých, zdravých hlíz s jemnou slupkou. Pro zahrádkáře je to důvod k úsměvu a malé oslavě – první nové brambory totiž chutnají opravdu skvěle. Jak s nimi naložit?
Při nákupech můžeme být často na pochybách: máme sáhnout po efektním naleštěném kusu ovoce či zeleniny, anebo pro nás bude z hlediska výživy lepší ovoce či zelenina zmrazené? Stále víc lidí sahá po ledové variantě a navíc doma zamrazují nebo zavařují vlastní výpěstky. U jahod, rajčat a dalších skleníkových plodů je totiž zaručeně v pořádku pouze vizuální stránka věci: ostatní aspekty pravděpodobně přinesou zklamání. Je pro náš organismus lepší ovoce a zelenina ze skleníku, či raději z mrazáku? To zjišťoval Týdeník Květy.
