Na osm stovek ovocných stromů už navrátili v uplynulých pár letech do přírody lidé ze Soběhrd. Jejich společné úsilí nepolevuje ani letos a radnice má v plánu sázet další a další stromy na místech, která by jinak byla bez využití.
Pěstitelé v Ústeckém kraji patří k nejvýznamnějším producentům okurek nakládaček a špenátu v Česku. Loni se jich tu vypěstovalo více než 63 procent tuzemské produkce. V posledních 16 letech v kraji ale klesal objem sklizně u jablek, višní, broskví a rybízu. Loňskou úrodu výrazně ovlivnily jarní mrazy. Vyplývá to ze zprávy regionální pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněné na webu.
Pěstitelé v Ústeckém kraji patří k nejvýznamnějším producentům okurek nakládaček a špenátu v Česku. Loni se jich tu vypěstovalo více než 63 procent tuzemské produkce. V posledních 16 letech v kraji ale klesal objem sklizně u jablek, višní, broskví a rybízu. Loňskou úrodu výrazně ovlivnily jarní mrazy. Vyplývá to ze zprávy regionální pobočky Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněné na webu.
Výsadbou 35 ovocných stromů oslavil Trutnov s předstihem Den Země. Zapojilo se téměř 80 dětí z mateřské a základní školy spolu se zaměstnanci městského úřadu.
Noc na pondělí bude stejně jako ta nedělní mrazivá a kritická pro rozkvetlé ovocné stromy. Více mrznout bude kvůli slabšímu větru znovu v Čechách, a to hlavně na západě. Naopak ve východní polovině republiky nebudou díky velké oblačnosti teploty klesat pod bod mrazu tak výrazně, někde se udrží i kolem nuly. Vpodvečer o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
/FOTOGALERIE/ Po teplých dnech (i nocích) dorazilo výrazné ochlazení, které přináší teploty pod bodem mrazu. Meteorologové varují, že mráz může poškodit kvetoucí ovocné stromy. Předpověď naznačuje, že chladné počasí může přetrvávat i v dalších dnech, což vyžaduje zvýšenou pozornost při ochraně rostlin.
Slunečné a teplé počasí posledních dnů vystřídá mrazivý víkend, který s sebou přinese vlnu arktického vzduchu. Podle meteorologů má být neděle nejchladnějším dubnovým dnem vůbec. Zahrádkáři, ale také třeba včelaři se obávají, že stromy, které v teplém počasí začaly nakvétat, mráz pokosí a bude se opakovat situace z loňského jara. Škody by se mohly sčítat zejména na ovocných stromech, jako jsou meruňky, třešně nebo švestky. Nic ale není ztraceno, zahrádkáři mají několik možností, jak budoucí úrodu ochránit.
Po dnech s jarními teplotami kolem patnácti stupňů varují meteorologové před mrazy, které přijdou v noci ze soboty na neděli. Jejich výstraha před počasím ohrožujícím úrodu na už rozkvetlých ovocných stromech platí od půlnoci ze soboty na neděli platí do pondělního rána i pro celý Plzeňský kraj.
Pardubický kraj čeká po teplém pátku citelné ochlazení. O víkendu dorazí podle předpovědi meteorologů arktický vzduch, přinese sněhové přeháňky i ranní mrazy.
K výraznému ochlazení dojde o víkendu také na jižní Moravě. Upozornili na to meteorologové, podle kterých je za to zodpovědný polární vír. Během neděle noční teploty v kraji klesnou až na čtyři stupně pod nulou, v ohrožení budou kvůli mrazu hlavně kvetoucí ovocné stromy.
Česká republika se připravuje na aprílové počasí, které přinese výrazné ochlazení a mrazy i na Berounsku. Meteorologové varují, že tyto teplotní výkyvy mohou poškodit kvetoucí ovocné stromy, zejména meruňky a broskvoně.
Na začátku dubna je počasí na Kladensku nadějné. V pátek přes den by dokonce mělo být skoro dvacet stupňů. Tím ale hra na jaro skončí. V závěru týdne se má v Česku výrazně ochladit. Meteorologové predikují nočními mrazíky, které ohrozí především kvetoucí ovocné stromy. Zahrádkáři a sadaři se modlí, aby se neopakoval loňský scénář.
Na začátku dubna je počasí na Příbramsku nadějné. V pátek přes den by dokonce mělo být skoro dvacet stupňů. Tím ale hra na jaro skončí. V závěru týdne se má v Česku výrazně ochladit. Meteorologové straší nočními mrazíky, které ohrozí především kvetoucí ovocné stromy. Zahrádkáři a sadaři se modlí, aby se neopakoval loňský scénář.
Počasí na začátku dubna je na Mělnicku nadějné a postupně se mají teploty zvyšovat, aby se v pátek blížily až ke dvacítce. Tím ale hra na jaro skončí. V závěru týdne se má v Česku výrazně ochladit. Meteorologové straší nočními mrazíky, které ohrozí především kvetoucí ovocné stromy. Zahrádkáři, sadaři i vinaři se modlí, aby se neopakoval loňský scénář.
V loňském roce jarní mrazíky způsobili na mnoha zahrádkách velikou neúrodu ovoce. I když některé druhy ovocných stromků odkvetly dobře, přesto úroda byla minimální. Asi se musíme smířit s tím, že podobná situace může nastat i v budoucnu.
Třicet ovocných stromů nově roste na cestě od lípy na prachatické Osecké ulici směrem k Husinecké přehradě. Prachatičtí získali na výsadbu nových stromů grant.
V prostoru Geoparku Ralsko vznikla letos na podzim další část aleje vzpomínek. Ovocné stromky na novém místě pomohli sázet i studenti místních škol. Do krajiny se tak vracejí odrůdy, které zde dříve pěstovali původní obyvatelé a které přežily i desetiletí existence vojenského prostoru.
V pátek 22. listopadu na naší malotřídní škole probíhal projektový den s názvem: Výsadba ovocných stromů. Skládal se ze dvou částí : 1. praktické – vlastní sázení stromů, 2. teoretické – procvičování a prohlubování znalostí v oblasti prvouky, českého jazyka a angličtiny, propojili jsme tak mezipředmětové vztahy.
/FOTO/ V listopadu se mezi Hněvousicemi a Káčovem sešli dobrovolníci, kteří vysadili několik desítek ovocných stromů podél místní aleje. Akci organizoval ČSOP Klenice, který se dlouhodobě věnuje obnově krajiny. Účastníci se mohou těšit na další výsadbu v Podolí.
V Podmoklech na Sušicku vysadili v zahradě někdejší školy ovocné stromy a keře. Obci sedmdesáti tisíci korunami k jejímu zvelebení přispěla Nadace ČEZ.
Ovocnou alej vysázeli společně obyvatelé a děti místní základní školy pod dohledem odborné firmy ve Rtyni v Podkrkonoší. Nadace ČEZ na nákup rostlin přispěla částkou 52 895 korun v grantovém řízení Stromy.
Mají svou historii a leccos pamatují, postupně však odumírají. Aby nezanikly docela, doplnila je výsadba nových stromů. Ovocným alejím v Hřibinách tak vdechnou nový život.
Nové keře doplní prostor pod ovocnými stromy. Keře budou vysázeny podél zhruba půl kilometrové cesty a pomohou vytvořit odpočinkovou a relaxační zónu v obci Helvíkovice. Nadace ČEZ na nákup rostlin přispěla částkou 35 000 korun v grantovém řízení Stromy.
Ochránci přírody pokračují ve snaze vracet Krkonoším tradiční odrůdy ovocných stromů. Padesát jich vysadili loni nad Vrchlabím. Další padesátku nyní zasazují podél Naučné stezky svaté Barbory v Černém Dole.
/FOTO/ Jabloně, švestky, hrušně, třešně nebo oskeruše. Dobrovolníci na Blanensku vysázeli v uplynulých dnech do krajiny značné množství ovocných stromů. Obnovili také polní cesty a v terénu umístili dřevěné lavičky vyzdobené vypálenými piktogramy s naučnými informacemi pro děti i dospělé. Celkem už v projektu Stromy pro Moravský kras za sedm let vysadili v regionu přes osm tisíc stromů. Jenom letos jich byla pětistovka.
České zemědělce a zahrádkáře zřejmě už v blízké budoucnosti čeká velký a nesnadný boj s malým, ale žravým broukem, který se rychle šíří po evropském kontinentu. Listokaz japonský pochází z Asie, ale stačil se už zabydlet v Severní Americe, kde se stal jedním z nejzávažnějších škůdců, a nyní postupuje Evropou. Japonský brouk s mimořádným apetitem zde nemá žádného predátora, takže boj s ním zůstane pouze na lidech. A nebude to boj snadný.
/FOTO, VIDEO/ Geopark Ralsko ožívá vzpomínkami na zaniklé vesnice prostřednictvím starých ovocných stromů, které přežily vojenskou minulost oblasti. Akce Jablka vzpomínek nabídne v pátek 11. října ochutnávku úrody, besedy o starých odrůdách a divadelní představení, které propojí historii s přírodou.
Pollarding je starobylá technika prořezávání okrasných stromů a některých dalších druhů dřevin, při které se ponechá jen kmen a několik hlavních větví. Vypadá hodně drasticky. Stromům ale neublíží. Naopak. Může zlepšit jejich stav a prodloužit jim život. Z kmene navíc budou po odstranění horních větví růst nové výhony a větší, barevnější listy. Koruna tak bude hustší a hezčí.
Žáci 9. třídy písecké ZŠ Cesta pomohli minulý týden odboru životního prostředí s péčí o ovocná stromořadí v Semicích. V lokalitě zvané Pod Havírky u 14 stromů vyčistili závlahové mísy od plevelů a stromy zamulčovali kravským hnojem.
Dubnové noční mrazy ohrožovaly ovocné stromy a ovocnáři s obavami očekávali, jak úroda nakonec dopadne. Nyní nastal čas zhodnotit a vyměřit škody a uvažovat nad tím, jaká bude letos sezona. V porovnání s okolními regiony dopadlo Znojemsko podle oslovených odborníků poměrně dobře.
Bývaly doby, kdy túje oblíbené pro svůj rychlý růst i nenáročnost zkrášlovaly zahrádky ve velkém a jako živý plot bránily pohledům zvenčí. Dnes se stále častěji mluví o tom, že túje jsou už okoukané, stíní ovocným stromům a jsou rájem pro klíšťata. A také že toxické látky, které obsahují, vyvolávají u alergiků podráždění kůže. Lidé proto pro výsadbu živého plotu zvažují i jiné možnosti. Skvělou alternativou je zimostráz. Přečtěte si, jak tenhle po staletí oblíbený keř využít jako živý plot.
Meteorologové vydali výstrahu před mrazy pro část Jihomoravského kraje. Teploty budou v noci na čtvrtek klesat na nulu až minus tři stupně. Obavy mají především pěstitelé a zahrádkáři.
Projekt má za cíl zdokumentovat nejčastěji pěstované odrůdy ovocných stromů v moravskotřebovské části regionu Hřebečska a vznikl díky pracovní skupině z řad muzejníků, pracovníků města a dalších nadšenců a dobrovolníků, kteří se touto problematikou zabývají.
Přes dvacet ovocných stromů přibude v sobotu 30. března kolem Tění. Brigádnickou formou se zde chystá sázení a kromě setkání se spoluobčany čeká dobrovolníky malé občerstvení.
Začátkem příštího týdne mohou v noci a k ránu na některých místech klesnout teploty na jeden až pět stupňů pod nulu. Mráz může poškodit kvetoucí ovocné stromy, uvedli v neděli meteorologové. Aktuální výstraha na mráz ve vegetačním období platí pro polohy do 400 metrů nad mořem ve velké části Čech, Moravy a Slezska od pondělí do středy. Stromy doporučují meteorologové chránit například přípravky proti promrznutí, orosováním nebo pálením rostlinného odpadu v jejich blízkosti.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Akci s názvem Sázíme stromky pro potomky mají úspěšně za sebou dobrovolníci a členové Českého svazu ochránců přírody Klenice. Na Mladoboleslavsku vysadili 495 stromů a to si zaslouží velký potlesk. „To je neuvěřitelné číslo. Cílem bylo zasázet do krajiny 480 stromů, což se nejenom povedlo, ale dokonce jsme cíl překonali,“ okomentovala úspěch předsedkyně Klenice Milada Vrbová.
V Krokočíně na podzim vysázeli ovocné stromy v alejích kolem polních cest. Celkem šlo o 42 kusů ovocných stromů. Nadace Partnerství přispěla na výsadbu částkou ve výši 220 tisíc korun.
Dvě stě tisíc korun uvolnili prachatičtí zastupitelé pro letošní rok do participativního rozpočtu. Jde o položku, o které mohou svými návrhy rozhodnout sami obyvatelé Prachatic. Mohou tak spolupracovat na vylepšení svého okolí.
/FOTOGALERIE/ Český svaz ochránců přírody Klenice pokračuje v říjnu a listopadu ve výsadbě ovocných stromů na předem vytipovaných místech. Obnovují se polní cesty a staré aleje, přibývají dřeviny podél silnic třetí třídy. O stromy se následně postarají obce a majitelé pozemků.
/FOTOGALERIE/ Zpestřit krajinu výsadbou ovocných stromů a zapojit veřejnost do adaptace lesů na klimatickou změnu. To je cílem druhého ročníku dobrovolnické akce Brdské stromsázení, kterou pořádají Vojenské lesy a statky ČR (VLS).
/FOTO, VIDEO/ Zadržení vody a oživení krajiny. To je jeden z hlavních důvodů proč dobrovolníci v projektu Stromy pro Moravský kras vracejí na Blanensko do volné přírody tradiční odrůdy ovocných stromů. Od roku 2017 jich v regionu a také v oblasti Bílých Karpat vysázeli několik tisíc. Jabloní, třešní, slivoní nebo také oskeruší. V posledních týdnech však zmíněnou výsadbu sužuje extrémní sucho a je ve velkém ohrožení.
/FOTOGALERIE/ Dvoukilometrový úsek Svatojakubské cesty - Všerubské ve směru z Rožmitálu pod Třemšínem přes Voltuš do Hutí pod Třemšínem se promění na alej osázenou především ovocnými stromy. Nepůvodní náletové lesní dřeviny podél cesty známé také jako „stará voltušská a stará hutecká cesta“ budou z větší části odstraněny a stromová alej získá původní ráz.
/FOTOGALERIE/ Svatá Hora je jednou z hlavních dominant města Příbram. Svatá Hora však, jak již sám název napovídá, nezahrnuje pouze klášterní areál. Jednou z hlavních předností v okolí kláštera jsou parkové plochy, sady a lesy, které na několika místech nabízejí nádherné výhledy na město. Vzhledem k dezolátnímu stavu zelených ploch na hoře a zejména starých standardních sadů si skupina dobrovolníků vyhrnula rukávy, aby společně vytvořili komunitu odpovědnou za obnovu sadů.
V Trutnově oslavili Den země výsadbou nového stromořadí. Na Kryblici podél cesty k zahrádkářské kolonii výsadbou 30 nových stromků prodloužili stávající alej.
Slavnost oskoruší, tedy největšího ovocného stromu Evropy, přilákala uplynulou sobotu 15. dubna po tříleté „nucené“ pauze do prostor Obecního domu v Tvarožné Lhotě na 1 500 návštěvníků. Odložený 19. ročník byl spojený s koštem oskorušových pálenek i domácí zabíjačkou.
/FOTO, VIDEO/ Největší ovocnářský podnik na Kladensku Ekofrukt likviduje stovky ovocných stromů. Firma, která loni oslavila třicáté výročí založení, už nedokáže cenami konkurovat levné zahraniční produkci, zejména jablek. Sadařům nezbývá, než stromy vykopat a spálit.
Jaro je za dveřmi a každý zahrádkář již netrpělivě vyhlíží první teplé dny. Ať už máme zahradu užitkovou či okrasnou, čeká nás její odzimování. Řez ovocných stromů, trav, sadba či setí. Jaro je ovšem také ideální čas pro plánování či výstavbu. Jednou z možností je oživení zahrady vodním prvkem. Chceme-li si zpříjemnit posezení na zahradě, nebo vytvořit zákoutí s odlesky slunce na vodní hladině, pak je ideální volbou stavba jezírka. Řešení se nabízí hned několik. V pětidílném webseriálu vám ukážeme, jak na to.