/FOTOGALERIE/ Tři tisícovky lidí přišly v sobotu 17. září do srdce přírodní oblasti Brdy. Vyslyšely tak výzvu Vojenských lesů a statků ČR, které v rámci akce Brdské stromsázení daly veřejnosti možnost vysadit si na pláních kolem padrťských rybníků svůj vlastní ovocný strom a zanechat tak stopu v této jedinečné krajině.
/FOTOGALERIE/ Tři tisícovky lidí přišly v sobotu 17. září do srdce přírodní oblasti Brdy. Vyslyšely tak výzvu Vojenských lesů a statků ČR, které v rámci akce Brdské stromsázení daly veřejnosti možnost vysadit si na pláních kolem padrťských rybníků svůj vlastní ovocný strom a zanechat tak stopu v této jedinečné krajině.
Během sobotního Brdského stromsázení vysadily Vojenské lesy stomiliontý strom.
Ještě před několika desítkami let si mohl každý návštěvník, při procházce horšovskou oborou, tam utrhnout jablko, tam hrušku či švestku. Ať už pro chuť, nebo třeba v teplém létě, jako příjemné osvěžení. Tyto stromy zde totiž rostly podél cest. Nikdo se však o ně nestaral a tak vlivem stáří a v posledních letech hlavně suchem, jich spousta odešla. A tak přišel čas, s tímto problémem něco udělat.
Stalo se už tradicí, že každoročně členové MS Kříby vysazují ovocné stromy do krajiny, aby tím zvýšili úživnost honitby, rozdělili velké lány pastvin a luk, vytvořili nové meze a v neposlední řadě zadrželi více tolik potřebné vláhy. V letošním roce, a to počátkem května, jsme opět vysadili více než 100 ovocných stromů v katastru obou obcí, v nichž jsme uživatelem honitby. Tímto však naše plány a vytýčené cíle zdaleka nekončí.
Změna podnebí, choroby ovocných stromů či škůdci poznamenaly naše zahrady, ale také přinesly nové možnosti v podobě pěstování vybraných exotických rostlin. Přijďte na chuť „exotům“ jako jsou ačokča, jakon, kiwano či cucamelon a zpestřete si svůj jídelníček. Jedlá zahrada vás totiž může bavit chuťově i vizuálně! Pojďte do toho s námi…
Nejprve se začaly kroutit listy švestek. Postupně přibývaly i hrušně, meruňky, nebo dokonce rybíz. Manželé Valentovi z Rakvic na Břeclavsku už několik týdnů bojují s koloniemi mšic. A nejsou jediní.
Nejprve se začaly kroutit listy švestek. Postupně přibývaly i hrušně, meruňky, nebo dokonce rybíz. Manželé Valentovi z Rakvic na Břeclavsku už několik týdnů bojují s koloniemi mšic. A nejsou jediní.
DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ: Silný vítr na kopci nad Jičíněvsí shazuje čepice a odnáší odložené plachty. Přesto se skupina třiceti lidí pouští v sobotu dopoledne do práce. Mají před sebou sázení minimálně osmdesáti stromků a nesmí polevit. Jakmile se sazenice vytáhne ze školky, je třeba ji zasadit. Je to už čtvrtá z osmi etap komunitního zázení ovocných stromů, které na různých místech jičíněveského území provádí dobrovolníci z řad místních i chalupářů. "Podmínkou dotace je, že si stromky vysadíme my. Pro nás je to ale radost. Hlavně že se sejdeme a děláme něco společně," pochvaluje si starosta Jičíněvsi Jiří Exnar.
Třicet ovocných stromů vysadili pracovníci města Trutnova v pátek, na Den Země, v městské části Kryblice ve spolupráci s dětmi z mateřské školy Delfínek, Technickými službami Trutnov a společností Farmers.
V celém Česku hrozí v noci na neděli mrazy, které mohou poškodit zejména kvetoucí ovocné stromy. Vyplývá to z výstrahy, kterou v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi ústavu se budou teploty v noci pohybovat mezi plus dvěma až minus dvěma stupni, v údolích mohou klesnout až na minus čtyři stupně Celsia.
Mrazy opět o víkendu udeřily na jižní Moravě. Extrémní výkyvy teplot neprospívají úrodě a ovocným stromům. Krom meruněk trpní i broskvoně, jahody a švestky. Někteří ovocnáři počítají až devadesátiprocentní škody.
V noci na pondělí se objeví skoro v celé zemi mrazy, které by mohly poškodit kvetoucí ovocné stromy hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí od dnešních 23:00 až do úterního rána. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím.
V sobotu 19. března uspořádalo Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu Přerov ve spolupráci se Základní organizací Českého zahrádkářského svazu Tovačov akci zaměřenou na řez a střih ovocných stromů středního vzrůstu.
V neděli 14. listopadu se ve Slavětíně pokračovalo ve výsadbě ovocných stromů. Okrašlovací spolek Slavětín pokračuje v projektu „Když ti něco chybí vytvoř to“, který začal již v březnu 2020.
Na paměť zaniklých obcí v bývalém vojenském prostoru Ralsko budou nadcházející sobotu vysazovat zaměstnanci a dobrovolníci Národního geoparku Ralsko další alej, kterou tvoří ovocné stromy s naroubovanou odrůdou odebranou z jedné z mnoha zdejších zaniklých obcí.
Pětadvacet na holou, klečet na hrách? Nebo vzít nářadí a dát vše do pořádku. Takový trest by zasloužil neznámý vandal za poničení nedávno vysazených oskeruší.
Podzimní měsíce jsou nejen časem sklizně úrody ovocných stromů, ale také příležitostí k výsadbě stromů nových. Ačkoliv známé úsloví praví, že ten, kdo sadí ovocný strom, není tím, kdo usedne v jeho stínu, nemá cenu nad smysluplností jejich výsadby přemýšlet. A ať vám jde toto počínání pěkně od ruky, přijměte krátký návod z pera našich předků – neboť plody právě jejich práce my sklízíme.
„Třešní si všímají jedině špačci a tisíce plodů myrobalánu padají do škarp. Sedněte na kolo, vezměte děti a košíky. Určitě najdete plno pokladů. A když už budete na cestě, přemýšlejte, kde by se dala vysadit nová ovocná alej, nechť mají i naši potomci co objevovat a jíst,“ píše na svých webových stránkách Dominik Grohmann.
/FOTO/ Antonín Petlach. Projektant unikátní vodní elektrárny Dlouhé stráně. Jiří Polášek. Grafik, designér podniku Metra Blansko a divadelní režisér. Jména těchto blanenských osobností podle všeho ponesou čerstvě vysázené lípy. Už tuto sobotu doplní stromořadí na místech po odumřelých stromech mezi blanenskou Obůrkou a vavřineckou částí Nové Dvory, které tam v 19. století vysázel šlechtický rod Salmů.
Chladné a deštivé jaro. Občas přízemní mrazík. Z úrody švestek na zahrádce Eduarda Boháčka z Adamova na Blanensku letos nebude nic. Včely podle zahrádkáře ovocné stromy ve špatném počasí nedokázaly včas opylit.
Moštárnu ve Stvolnech poblíž Manětína se soukromý ekologický zemědělec Jaroslav Hruška rozhodl otevřít před třinácti lety.
Myslivecký spolek Kříby Bohuslavice-Březnice ve spolupráci s obcí Březnice dne 9. května 2021 vysadil 100 ovocných stromů, a to zejména švestek, višní a jabloní. Výsadba plodonosných dřevin je prospěšná pro zlepšení potravních a krytových podmínek pro zvěř, ale rovněž proto, abychom rozdělili velké lány pastvin a polí.
Česko má za sebou mrazivé ráno. Na 17 místech, která měří teplotu přes 30 let, padl teplotní rekord. Vůbec nejchladněji bylo na Jizerce-rašeliništi u Kořenova, kde teplota spadla k minus 12,6 stupně Celsia. Tady rekord ale nepadl, stanice měří krátkou dobu, řekla dnes ČTK pracovnice Českého hydrometeorologického ústavu.
Duben je také ideálním časem pro výsadbu dřevin, ať už jde o ovocné a okrasné stromy, nebo drobné keře či založení živého plotu. Nepodceňte ani následnou péči, postarejte se především o pravidelnou zálivku.
Neobvykle vysoké teploty posledních dnů předsedovi tachovské okresní organizace Českého svazu zahrádkářů Václavu Zacpalovi těžkou hlavu nedělají.
Pět set jedna ovocných stromů a keřů. Takové množství zeleně vysázeli loni členové sdružení Horizont Blansko a jejich příznivci v Moravském krasu. A tato čísla hodlají letos pořádně rozšířit.
Dolní Novina, Medný, Proseč, Kostřice; jména zaniklých obcí v Ralsku, která ani některým místním už nic neříkají.
Mnoho let zanedbávaný sad Višňovka pod Svatojánským vrškem v Lešanech je již čtvrtým rokem středem zájmu místních obyvatel a jejich přátel sdružujících se v sousedském komunitním spolku Lešanský sad. Celé místo postupně zvelebují a víceméně pravidelně se v něm také při různý příležitostech setkávají. Zatím tou poslední byla v sobotu 21. listopadu výsadba nových ovocných stromů, na kterou spolku 20 000 korunami přispěla Nadace ČEZ v rámci grantu Stromy.
On, ona a ono – někde však těch dětí pomáhalo přihlížením víc. Tak to v sobotu vypadalo u sázení jednotlivých dřevin v Nelahozevsi-Lešanech na Mělnicku, kde na výsadbu 14 nových ovocných stromů dohlížel i svatý Jan Nepomucký. Dalšího zvelebení se totiž dočkal tamější sad Višňovka pod Svatojánským vrškem.
Tip na soutěž.
V sobotu 14. listopadu od 10.00 hodin plánuje město vysázet 48 nových ovocných stromů na Hruštici. Měly by tak vzniknout Městské sady Hruštice.
V Moravském krasu přibyly další ovocné stromy. V Habrůvce a na Obůrce. Zasadili je tam členové blanenského sdružení Horizont a další dobrovolníci. Dřeviny sázejí v regionu už třetím rokem.
Výsadbu třiceti ovocných stromů připravují na podzim slavkovští zahrádkáři v lokalitě Kozí Hora.
Chcete si dopřát jablka, meruňky nebo švestky z vlastního sadu? Pak byste si měli důkladně promyslet, jaké druhy a odrůdy ovocných stromů pro podzimní výsadbu zvolíte. Většina specializovaných školek totiž právě teď přijímá objednávky pro říjnový rozvoz. Pokud tedy stojíte o nějakou vysněnou odrůdu, pospěšte si.
Do celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost, kterou spustilo Ministerstvo životního prostředí, se zapojilo také město Kladruby, které v rámci této aktivity vysadilo ovocné stromy.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější – řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek. Současná situace nahrává tomu, věnovat čas něčemu přínosnému. Řada lidí se tak rozhodla vysadit strom - na zahradě, obecním pozemku či komunitní zahradě. Volně tak navazují už na vloni započaté kampaně Sázíme Česko. Podle odborníků je nejlepší zvolit strom ovocný. Jejich sadbě ve velkém se věnují například na jihu Moravy. Za poslední dva roky tam místní zasadili více jak desítku tisíc stromů. Do iniciativy Klimagreen se zapojila i stovka obcí.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější. Řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější. Řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější – řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek. Současná situace nahrává tomu, věnovat čas něčemu přínosnému. Řada lidí se tak rozhodla vysadit strom - na zahradě, obecním pozemku či komunitní zahradě. Volně tak navazují už na vloni započaté kampaně Sázíme Česko. Podle odborníků je nejlepší zvolit strom ovocný. Do iniciativy Klimagreen se zapojila i stovka obcí.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější – řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek. Současná situace nahrává tomu, věnovat čas něčemu přínosnému. Řada lidí se tak rozhodla vysadit strom - na zahradě, obecním pozemku či komunitní zahradě. Volně tak navazují už na vloni započaté kampaně Sázíme Česko. Podle odborníků je nejlepší zvolit strom ovocný. Do iniciativy Klimagreen se zapojila i stovka obcí.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější – řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek. Současná situace nahrává tomu, věnovat čas něčemu přínosnému. Řada lidí se tak rozhodla vysadit strom - na zahradě, obecním pozemku či komunitní zahradě. Volně tak navazují už na vloni započaté kampaně Sázíme Česko. Podle odborníků je nejlepší zvolit strom ovocný. Do iniciativy Klimagreen se zapojila i stovka obcí.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější – řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek. Současná situace nahrává tomu, věnovat čas něčemu přínosnému. Řada lidí se tak rozhodla vysadit strom - na zahradě, obecním pozemku či komunitní zahradě. Volně tak navazují už na vloni započaté kampaně Sázíme Česko. Podle odborníků je nejlepší zvolit strom ovocný. Do iniciativy Klimagreen se zapojila i stovka obcí.
Zadržují vodu, snižují teplotu a prašnost a tvoří krajinu zdravější a úrodnější – řeč je o stromech, kterých je u nás podle odborníků stále kritický nedostatek. Současná situace nahrává tomu, věnovat čas něčemu přínosnému. Řada lidí se tak rozhodla vysadit strom - na zahradě, obecním pozemku či komunitní zahradě. Volně tak navazují už na vloni započaté kampaně Sázíme Česko. Podle odborníků je nejlepší zvolit strom ovocný. Do iniciativy Klimagreen se zapojila i stovka obcí.
Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromy.
Máte-li zahradu s ovocnými stromy, můžete si díky roubování rozmnožit nebo posílit konkrétní odrůdu, aniž byste museli sázet nový strom. Roubování za kůru zvládne i začátečník.
Výstrahu před mrazem, který může zejména v nižších polohách Olomouckého kraje poškodit především kvetoucí ovocné stromy, vydali dnes meteorologové.
Jedna z nejteplejších zim měla vliv na ovocné stromy. Začínají rašit, a to zejména peckoviny. První květy na meruňkách se objeví na Moravě do čtrnácti dnů, v Královéhradeckém kraji koncem března nebo začátkem dubna. Předčasně by měly rozkvést i broskvoně, třešně a další peckoviny.
Štěpán Brablec zná na rodné Skaličce každou starou jabloň. Původní ovocné stromy a historické sady si zamiloval. „Hledám cestu, jak tato místa zachovat,“ říká.
Kdo chce pořídit poutavý snímek Zábřehu, s největší pravděpodobností zamíří právě sem. K lepšímu pohledu z kopce Humenec na město má přispět vyhlídka. Vznikne v rámci projektu založení sadu ovocných stromů. O komunitním sadu uvažují i v Jeseníku, místní spolek jej vysadí rovněž v Moravičanech.
