/FOTO, VIDEO/ Zadržení vody a oživení krajiny. To je jeden z hlavních důvodů proč dobrovolníci v projektu Stromy pro Moravský kras vracejí na Blanensko do volné přírody tradiční odrůdy ovocných stromů. Od roku 2017 jich v regionu a také v oblasti Bílých Karpat vysázeli několik tisíc. Jabloní, třešní, slivoní nebo také oskeruší. V posledních týdnech však zmíněnou výsadbu sužuje extrémní sucho a je ve velkém ohrožení.
/FOTOGALERIE/ Dvoukilometrový úsek Svatojakubské cesty - Všerubské ve směru z Rožmitálu pod Třemšínem přes Voltuš do Hutí pod Třemšínem se promění na alej osázenou především ovocnými stromy. Nepůvodní náletové lesní dřeviny podél cesty známé také jako „stará voltušská a stará hutecká cesta“ budou z větší části odstraněny a stromová alej získá původní ráz.
/FOTOGALERIE/ Svatá Hora je jednou z hlavních dominant města Příbram. Svatá Hora však, jak již sám název napovídá, nezahrnuje pouze klášterní areál. Jednou z hlavních předností v okolí kláštera jsou parkové plochy, sady a lesy, které na několika místech nabízejí nádherné výhledy na město. Vzhledem k dezolátnímu stavu zelených ploch na hoře a zejména starých standardních sadů si skupina dobrovolníků vyhrnula rukávy, aby společně vytvořili komunitu odpovědnou za obnovu sadů.
V Trutnově oslavili Den země výsadbou nového stromořadí. Na Kryblici podél cesty k zahrádkářské kolonii výsadbou 30 nových stromků prodloužili stávající alej.
Slavnost oskoruší, tedy největšího ovocného stromu Evropy, přilákala uplynulou sobotu 15. dubna po tříleté „nucené“ pauze do prostor Obecního domu v Tvarožné Lhotě na 1 500 návštěvníků. Odložený 19. ročník byl spojený s koštem oskorušových pálenek i domácí zabíjačkou.
/FOTO, VIDEO/ Největší ovocnářský podnik na Kladensku Ekofrukt likviduje stovky ovocných stromů. Firma, která loni oslavila třicáté výročí založení, už nedokáže cenami konkurovat levné zahraniční produkci, zejména jablek. Sadařům nezbývá, než stromy vykopat a spálit.
Jaro je za dveřmi a každý zahrádkář již netrpělivě vyhlíží první teplé dny. Ať už máme zahradu užitkovou či okrasnou, čeká nás její odzimování. Řez ovocných stromů, trav, sadba či setí. Jaro je ovšem také ideální čas pro plánování či výstavbu. Jednou z možností je oživení zahrady vodním prvkem. Chceme-li si zpříjemnit posezení na zahradě, nebo vytvořit zákoutí s odlesky slunce na vodní hladině, pak je ideální volbou stavba jezírka. Řešení se nabízí hned několik. V pětidílném webseriálu vám ukážeme, jak na to.
Vojenské lesy a statky začaly v těchto dnech roubovat ovocné stromy na Padrťských pláních v srdci Brd. Loni na podzim je vysázeli dobrovolníci v rámci unikátního projektu.
Jaro je za dveřmi a každý zahrádkář již netrpělivě vyhlíží první teplé dny. Ať už máme zahradu užitkovou či okrasnou, čeká nás její odzimování. Řez ovocných stromů, trav, sadba či setí. Jaro je ovšem také ideálním časem pro plánování či výstavbu. Jednou z možností je oživení zahrady vodním prvkem. Chceme-li si zpříjemnit posezení na zahradě, nebo vytvořit zákoutí s odlesky slunce na vodní hladině, pak je ideální volbou stavba jezírka. V pětidílném webseriálu vám ukážeme, jak na to.
První závan jara ve vzduchu je jasným znamením, že je čas vydat se prostříhat a prořezat ovocné stromy. Mikulovský Okrašlovací spolek proto již potřetí uspořádal kurz řezu stromů, který byl tradičně pro všechny zájemce zdarma. Stejně jako loni jim své dlouholeté zkušenosti předával zkušený sadař Vojta Jedlička. Za krásný příspěvek děkujeme Okrašlovacímu spolku Mikulov.
První závan jara ve vzduchu je jasným znamením, že je čas vydat se prostříhat a prořezat ovocné stromy. Mikulovský Okrašlovací spolek proto již potřetí uspořádal kurz řezu stromů, který byl tradičně pro všechny zájemce zdarma. Stejně jako loni jim své dlouholeté zkušenosti předával zkušený sadař Vojta Jedlička. Za krásný příspěvek děkujeme Okrašlovacímu spolku Mikulov.
Okolo dvou polních cest v obci Krokočín byla provedena výsadba pětašedesáti kusů ovocných stromů. Ozelenění polních cest se podařilo zrealizovat díky příspěvku Nadace ČEZ ve výši 150 000 korun. Z tohoto příspěvku byl z větší části financován nákup ovocných stromů, kůly ke stromkům a pletivo k ochraně stromků.
Téměř pět desítek ovocných stromů zpříjemní procházky po vycházkové cestě v Markvarticích nedaleko kostela svatého Martina, nová alej kopíruje odvodňovací příkop nad vesnicí.
Tradiční odrůdy ovocných stromů nově rostou na Švamberku u vstupu do zámeckého parku v Opočně. Vysadili je sem dobrovolníci, aby znovuoživili několik staletí dlouhou a přerušenou tradici jejich pěstování u zdejšího zámku.
/FOTOGALERIE/ Celkem 61 ovocných stromů zasadili minulý pátek žáci mladoboleslavské 6. základní školy podél cyklostezky z Mladé Boleslavi do Řepova. Vysazované stromy pocházejí od českých pěstitelů a vracejí se do starých sadů, podél polních cest a mezí kolem silnic 2. a 3. třídy.
Vysázet alej Ostašinku s padesáti ovocnými stromy starých odrůd - to byl cíl setkání, do kterého se v sobotu dopoledne pod mlhou zahalenou stolovou horou Ostaš zapojilo více než sto dobrovolníků s lopatami a rýči. Než se všichni v mlhavém dni dali do práce, posilnili se buchtami napečenými v okolních školách, čajem, kávou i teplým moštem.
Švestky, jabloně, třešně, hrušně a jeřáby budou tvořit alej starých ovocných odrůd. I letos na podzim členové a příznivci Místní akční skupiny (MAS) Stolové hory oživí přírodu - a rádi uvidí pomocníky.
Jako odkaz příštím generacím vysadili podél Uhelné cesty v Unhošti místní obyvatelé a další dobrovolníci desítky ovocných stromů a ořešáků. Všem, kteří přiložili ruku k dílu, stačily rukavice, lopata, rýč a kbelík nebo stavební kolečko. Sazenice stromků byly za dohledu organizátorů zasazeny do předem připravených jamek, opatřeny ochranou proti hlodavcům a zality. Zapojili se lidé z různých spolků včetně myslivců.
Desítky dobrovolníků a několik stovek vysázených ovocných stromů. Jabloní, třešní, oskeruší a slivoní. V projektu Stromy pro Moravský kras jsou po uplynulých dnech odškrtnuté další lokality, které se na jaře zazelenají a později se u nich turisté osvěží lahodným ovocem. Více než stovka třešní přibyla například v okolí cesty v blanenské části Těchov.
Dva tisíce vysazených ovocných stromů. Několik set keřů. A také jejich pravidelná údržba, plus péče o staré stromy. To je v kostce dlouhodobý projekt Stromy pro Moravský kras, který je již pět let v režii členů blanenského sdružení Horizont, Spolku pro agrosadařství a dobrovolníků z regionu. Nezpomalují, další výsadby jsou již za dveřmi. Tři z nich se uskuteční tento víkend. U Brťova, Šošůvky a Těchova.
Starej se o zahradu, řekl před lety dnes jednasedmdesátiletému Jaroslavu Krůčkovi jeho otec. A tak postupně přebíral celou zahradu a začal ovocnými stromy. Ty ho totiž bavily nejvíc a baví dodnes.
Tři tisícovky lidí přišly v sobotu 17. září do srdce přírodní oblasti Brdy. Vyslyšely tak výzvu Vojenských lesů a statků ČR, které v rámci akce Brdské stromsázení daly veřejnosti možnost vysadit si na pláních kolem padrťských rybníků svůj vlastní ovocný strom a zanechat tak stopu v této jedinečné krajině.
/FOTOGALERIE/ Tři tisícovky lidí přišly v sobotu 17. září do srdce přírodní oblasti Brdy. Vyslyšely tak výzvu Vojenských lesů a statků ČR, které v rámci akce Brdské stromsázení daly veřejnosti možnost vysadit si na pláních kolem padrťských rybníků svůj vlastní ovocný strom a zanechat tak stopu v této jedinečné krajině.
/FOTOGALERIE/ Tři tisícovky lidí přišly v sobotu 17. září do srdce přírodní oblasti Brdy. Vyslyšely tak výzvu Vojenských lesů a statků ČR, které v rámci akce Brdské stromsázení daly veřejnosti možnost vysadit si na pláních kolem padrťských rybníků svůj vlastní ovocný strom a zanechat tak stopu v této jedinečné krajině.
Ještě před několika desítkami let si mohl každý návštěvník, při procházce horšovskou oborou, tam utrhnout jablko, tam hrušku či švestku. Ať už pro chuť, nebo třeba v teplém létě, jako příjemné osvěžení. Tyto stromy zde totiž rostly podél cest. Nikdo se však o ně nestaral a tak vlivem stáří a v posledních letech hlavně suchem, jich spousta odešla. A tak přišel čas, s tímto problémem něco udělat.
Stalo se už tradicí, že každoročně členové MS Kříby vysazují ovocné stromy do krajiny, aby tím zvýšili úživnost honitby, rozdělili velké lány pastvin a luk, vytvořili nové meze a v neposlední řadě zadrželi více tolik potřebné vláhy. V letošním roce, a to počátkem května, jsme opět vysadili více než 100 ovocných stromů v katastru obou obcí, v nichž jsme uživatelem honitby. Tímto však naše plány a vytýčené cíle zdaleka nekončí.
Změna podnebí, choroby ovocných stromů či škůdci poznamenaly naše zahrady, ale také přinesly nové možnosti v podobě pěstování vybraných exotických rostlin. Přijďte na chuť „exotům“ jako jsou ačokča, jakon, kiwano či cucamelon a zpestřete si svůj jídelníček. Jedlá zahrada vás totiž může bavit chuťově i vizuálně! Pojďte do toho s námi…
Nejprve se začaly kroutit listy švestek. Postupně přibývaly i hrušně, meruňky, nebo dokonce rybíz. Manželé Valentovi z Rakvic na Břeclavsku už několik týdnů bojují s koloniemi mšic. A nejsou jediní.
Nejprve se začaly kroutit listy švestek. Postupně přibývaly i hrušně, meruňky, nebo dokonce rybíz. Manželé Valentovi z Rakvic na Břeclavsku už několik týdnů bojují s koloniemi mšic. A nejsou jediní.
DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ: Silný vítr na kopci nad Jičíněvsí shazuje čepice a odnáší odložené plachty. Přesto se skupina třiceti lidí pouští v sobotu dopoledne do práce. Mají před sebou sázení minimálně osmdesáti stromků a nesmí polevit. Jakmile se sazenice vytáhne ze školky, je třeba ji zasadit. Je to už čtvrtá z osmi etap komunitního zázení ovocných stromů, které na různých místech jičíněveského území provádí dobrovolníci z řad místních i chalupářů. "Podmínkou dotace je, že si stromky vysadíme my. Pro nás je to ale radost. Hlavně že se sejdeme a děláme něco společně," pochvaluje si starosta Jičíněvsi Jiří Exnar.
Třicet ovocných stromů vysadili pracovníci města Trutnova v pátek, na Den Země, v městské části Kryblice ve spolupráci s dětmi z mateřské školy Delfínek, Technickými službami Trutnov a společností Farmers.
V celém Česku hrozí v noci na neděli mrazy, které mohou poškodit zejména kvetoucí ovocné stromy. Vyplývá to z výstrahy, kterou v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi ústavu se budou teploty v noci pohybovat mezi plus dvěma až minus dvěma stupni, v údolích mohou klesnout až na minus čtyři stupně Celsia.
Mrazy opět o víkendu udeřily na jižní Moravě. Extrémní výkyvy teplot neprospívají úrodě a ovocným stromům. Krom meruněk trpní i broskvoně, jahody a švestky. Někteří ovocnáři počítají až devadesátiprocentní škody.
V noci na pondělí se objeví skoro v celé zemi mrazy, které by mohly poškodit kvetoucí ovocné stromy hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí od dnešních 23:00 až do úterního rána. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím.
V sobotu 19. března uspořádalo Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu Přerov ve spolupráci se Základní organizací Českého zahrádkářského svazu Tovačov akci zaměřenou na řez a střih ovocných stromů středního vzrůstu.
V neděli 14. listopadu se ve Slavětíně pokračovalo ve výsadbě ovocných stromů. Okrašlovací spolek Slavětín pokračuje v projektu „Když ti něco chybí vytvoř to“, který začal již v březnu 2020.
Na paměť zaniklých obcí v bývalém vojenském prostoru Ralsko budou nadcházející sobotu vysazovat zaměstnanci a dobrovolníci Národního geoparku Ralsko další alej, kterou tvoří ovocné stromy s naroubovanou odrůdou odebranou z jedné z mnoha zdejších zaniklých obcí.
Pětadvacet na holou, klečet na hrách? Nebo vzít nářadí a dát vše do pořádku. Takový trest by zasloužil neznámý vandal za poničení nedávno vysazených oskeruší.
Podzimní měsíce jsou nejen časem sklizně úrody ovocných stromů, ale také příležitostí k výsadbě stromů nových. Ačkoliv známé úsloví praví, že ten, kdo sadí ovocný strom, není tím, kdo usedne v jeho stínu, nemá cenu nad smysluplností jejich výsadby přemýšlet. A ať vám jde toto počínání pěkně od ruky, přijměte krátký návod z pera našich předků – neboť plody právě jejich práce my sklízíme.
„Třešní si všímají jedině špačci a tisíce plodů myrobalánu padají do škarp. Sedněte na kolo, vezměte děti a košíky. Určitě najdete plno pokladů. A když už budete na cestě, přemýšlejte, kde by se dala vysadit nová ovocná alej, nechť mají i naši potomci co objevovat a jíst,“ píše na svých webových stránkách Dominik Grohmann.
/FOTO/ Antonín Petlach. Projektant unikátní vodní elektrárny Dlouhé stráně. Jiří Polášek. Grafik, designér podniku Metra Blansko a divadelní režisér. Jména těchto blanenských osobností podle všeho ponesou čerstvě vysázené lípy. Už tuto sobotu doplní stromořadí na místech po odumřelých stromech mezi blanenskou Obůrkou a vavřineckou částí Nové Dvory, které tam v 19. století vysázel šlechtický rod Salmů.
Chladné a deštivé jaro. Občas přízemní mrazík. Z úrody švestek na zahrádce Eduarda Boháčka z Adamova na Blanensku letos nebude nic. Včely podle zahrádkáře ovocné stromy ve špatném počasí nedokázaly včas opylit.
Myslivecký spolek Kříby Bohuslavice-Březnice ve spolupráci s obcí Březnice dne 9. května 2021 vysadil 100 ovocných stromů, a to zejména švestek, višní a jabloní. Výsadba plodonosných dřevin je prospěšná pro zlepšení potravních a krytových podmínek pro zvěř, ale rovněž proto, abychom rozdělili velké lány pastvin a polí.
Česko má za sebou mrazivé ráno. Na 17 místech, která měří teplotu přes 30 let, padl teplotní rekord. Vůbec nejchladněji bylo na Jizerce-rašeliništi u Kořenova, kde teplota spadla k minus 12,6 stupně Celsia. Tady rekord ale nepadl, stanice měří krátkou dobu, řekla dnes ČTK pracovnice Českého hydrometeorologického ústavu.
Duben je také ideálním časem pro výsadbu dřevin, ať už jde o ovocné a okrasné stromy, nebo drobné keře či založení živého plotu. Nepodceňte ani následnou péči, postarejte se především o pravidelnou zálivku.
Pět set jedna ovocných stromů a keřů. Takové množství zeleně vysázeli loni členové sdružení Horizont Blansko a jejich příznivci v Moravském krasu. A tato čísla hodlají letos pořádně rozšířit.