Těžko uvěřitelný případ řeší v posledních dnech policisté Pardubického kraje. Agresivní muž si v prodejně na Svitavku odmítal nasadit roušku. Místo, aby uposlechl výzvu prodavačky, rozhodl se vymočit přímo do pečiva.
Těžko uvěřitelný případ řeší v posledních dnech policisté Pardubického kraje. Agresivní muž si v prodejně na Svitavku odmítal nasadit roušku. Místo, aby uposlechl výzvu prodavačky, rozhodl se vymočit přímo do pečiva.
Těžko uvěřitelný případ řeší v posledních dnech policisté Pardubického kraje. Agresivní muž si v prodejně na Svitavku odmítal nasadit roušku. Místo, aby uposlechl výzvu prodavačky, rozhodl se vymočit přímo do pečiva.
Koordinace dobrovolníků, rozvoz obědů, projekt nákupy pro seniory a lidi, kteří jsou v době pandemie koronaviru nejvíce ohroženi či koordinace sběru a distribuce roušek. To všechno má teď na starost Michal Kolář, který už měsíc pomáhá i s ostatními skauty pracovníkům Farní charity v Kamenici nad Lipou zvládat současnou situaci.
Zuzana Pávek z Nového Města na Moravě patří do skupiny lidí nejvíce ohrožených koronavirovou infekcí. Prodává v masně na náměstí, která je nakupujícími hojně navštěvovaná.
Koordinace dobrovolníků, rozvoz obědů, projekt nákupy pro seniory a lidi, kteří jsou v době pandemie koronaviru nejvíce ohroženi či koordinace sběru a distribuce roušek. To všechno má teď na starost Michal Kolář, který už měsíc pomáhá i s ostatními skauty pracovníkům Farní charity v Kamenici nad Lipou zvládat současnou situaci.
Nový přínos má v posledních týdnech nápad, který se zrodil koncem roku 2018 v pelhřimovské pekárně Adélka. Projekt AdelkaOnline.cz vznikl jako reakce na rušení malých venkovských prodejen s pečivem.
Společnost Kovářovskétradice.cz manželů Milana a Pavly Škochových se věnuje nejen udržování lidových písní, tanců a zvyků, ale rozvíjí i povědomí o staročeské regionální kuchyni, které také předává dětem v národopisném souboru Kovářovánek.
Společnost Kovářovskétradice.cz manželů Milana a Pavly Škochových se věnuje nejen udržování lidových písní, tanců a zvyků, ale rozvíjí i povědomí o staročeské regionální kuchyni, které také předává dětem v národopisném souboru Kovářovánek.
Společnost Kovářovskétradice.cz manželů Milana a Pavly Škochových se věnuje nejen udržování lidových písní, tanců a zvyků, ale rozvíjí i povědomí o staročeské regionální kuchyni, které také předává dětem v národopisném souboru Kovářovánek.
Společnost Kovářovskétradice.cz manželů Milana a Pavly Škochových se věnuje nejen udržování lidových písní, tanců a zvyků, ale rozvíjí i povědomí o staročeské regionální kuchyni, které také předává dětem v národopisném souboru Kovářovánek.
Společnost Kovářovskétradice.cz manželů Milana a Pavly Škochových se věnuje nejen udržování lidových písní, tanců a zvyků, ale rozvíjí i povědomí o staročeské regionální kuchyni, které také předává dětem v národopisném souboru Kovářovánek.
Společnost Kovářovskétradice.cz manželů Milana a Pavly Škochových se věnuje nejen udržování lidových písní, tanců a zvyků, ale rozvíjí i povědomí o staročeské regionální kuchyni, které také předává dětem v národopisném souboru Kovářovánek.
Společnost Kovářovskétradice.cz manželů Milana a Pavly Škochových se věnuje nejen udržování lidových písní, tanců a zvyků, ale rozvíjí i povědomí o staročeské regionální kuchyni, které také předává dětem v národopisném souboru Kovářovánek.
Sbor dobrovolných hasičů z Dobré dal deset tisíc korun na snídaně pro zdravotníky anesteziologicko-resuscitačního oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku. Minimálně dva týdny budou mít každé ráno pracovníci ranní směny balíček s ovocem, pečivem a něčím dobrým k tomu. Zdravotníky nemocnice podpořili i místní firmy a dobrovolníci.
Sto vzorků pacientů potenciálně infikovaných koronavirem nyní dokáží denně otestovat ve Státním veterinárním ústavu Jihlava. Aktuálně tam na tento virus testují také pečivo. Možnost přenosu koronaviru pečivem nebo jinými potravinami je otázka, která aktuálně veřejnost zajímá.
/FOTOGALERIE/ Reportáž redaktora Deníku Petra Jiříčka ze supermarketu v čase vyhrazeném pro nákup seniorů nabídla úsměvné situace, později podrážděné lidi, ale i uvědomělé občany a poznatky, jak by si zákazníci přáli zachovat chod obchodu i do budoucna.
Systém doručování objednaných balíčků pečiva na kliku bez nutnosti za něj hned zaplatit zahájilo žďárské Pekařství Řečice. „Systém je postavený na důvěře – věříme, že zákazníci nám dodávky uhradí bezhotovostně na účet, anebo pak v prodejně, až tato situace bude za námi,“ konstatoval majitel Pekařství Řečice Josef Částka.
Obyvatelé města Bruntálu, kteří si pořídili trvanlivé potraviny, už nemusí do obchodu ani pro čerstvý chleba a rohlíky.
V aktuální tíživé situace se strhla nejen v našem regionu vlna solidarity. Lidé si ve většině případů pomáhají, kde jen můžou.
"Umíme si pomáhat, stačí slovo a dobrá vůle," říká Zdeněk Kuncl, místostarosta města Vimperk. V úterý 17. března dopoledne starostka Jaroslava Martanová, místostarosta Zdeněk Kuncl a strážníci Městské policie ve Vimperku navštívili všechny obchody s prodejem nebaleného pečiva.
Potraviny nejsou zdrojem či cestou přenosu koronaviru, jehož epidemie nyní ochromila život v zemi. Lidé by se proto podle ministerstva zemědělství neměli bát nakupovat potraviny včetně nebaleného pečiva, pokud ovšem dodrží stanovená pravidla jeho nákupu.
Ještě ne všichni obyvatelé Jihočeska vzali za své, že by měli nosit roušky a do obchodů vstupovat pokud možno i s rukavicemi.
Pondělí dopoledne, v centru Jičína není ani skýva chleba a prý ani dlouho nebude. „Potom, co prý vláda zakázala prodávat nebalený chleba, váznou dodávky,“ volá nám naštvaná zákaznice. Maloobchodní prodejna JIP na Valdštejnově problémy přiznává.
V celém Česku platí od neděle čtrnáctidenní karanténa. Tedy stav, kdy je významně omezen volný pohyb všech občanů na veřejnosti. Jedním z důvodů, proč vyjít z domu či bytu jsou obchody s potravinami a dalším důležitým zbožím, kam se člověk vydat zkrátka musí. Jak to však provést správně, aby člověk neohrozil sebe i své okolí?
Další tři lidé s duševním onemocněním dostali možnost chodit do práce. Café Robinson, které v Pardubicích provozuje organizace Péče o duševní zdraví (PDZ) a jež poskytuje chráněná pracovní místa pro hendikepované, rozšířilo služby.
Igelitová taška plná všeho možného, co doma o Vánocích někdo nesnědl, se válela v prosetickém lese kousek od cesty nad hlavní silnicí z Teplic do Prahy. Mezi zbytky jídla byly vanilkové rohlíčky nebo nakrájená veka na chlebíčky. Někdo to sem přinesl nejspíše v dobré víře, že v zimě přilepší lesní zvěři. Myslivci ale zuří. „Tohle nám nedělejte, tímto zvěři naopak ublížíte,“ vzkazují lidem s podobnými úmysly. Před takovým krmením varují i koňáci.
Nedaleko Univerzity Pardubice nám v neděli před polednem svědci oznámili podivné počínání staršího muže, který do trávy vysypal pečivo a párky. Hlídka na místě oznámení potvrdila.
Během vánočních svátků vás velmi pravděpodobně přijdou navštívit přátelé nebo příbuzní a vy se budete chtít pochlubit nejen napečeným cukrovím. Pomazánky, které jsou rychle hotové, lehce uchovatelné a přitom pochoutkové, si vytvoříte během několika minut. Téměř nic nebudete vařit, a pokud si dokážete obstarat čerstvé pečivo, budete terčem obdivu. Anebo si místo pečiva pomůžete okurkou a budete úplní mistři!
Během vánočních svátků vás velmi pravděpodobně přijdou navštívit přátelé nebo příbuzní a vy se budete chtít pochlubit nejen napečeným cukrovím. Pomazánky, které jsou rychle hotové, lehce uchovatelné a přitom pochoutkové, si vytvoříte během několika minut. Téměř nic nebudete vařit, a pokud si dokážete obstarat čerstvé pečivo, budete terčem obdivu. Anebo si místo pečiva pomůžete okurkou a budete úplní mistři!
/FOTOGALERIE/ SOŠ a SOU Horky nad Jizerou zve budoucí studenty a jejich rodiče na Den otevřených dveří. Ten proběhne ve středu 27. listopadu od 10 do 16 hodin. V prostorách zámku a nádvoří místní studenti odprezentují všechny obory, které škola nabízí. Na to se také pořádně chystají, připravují nejrůznější pečivo, dorty, vánoční vazby na ozdobu a jako ukázku své práce.
Hana Urbanová v domečku pod borovicemi v Českém ráji s výhledem na hrad Trosky vyrábí látkové pytlíčky na nákupy a uchovávání pečiva či ovoce.
Hana Urbanová v domečku pod borovicemi v Českém ráji s výhledem na hrad Trosky vyrábí látkové pytlíčky na nákupy a uchovávání pečiva či ovoce.
Zhruba před pěti lety dostala Hana Urbanová nápad, že si založí vlastní značku Handynna. V tu dobu byla na mateřské dovolené a chtěla se nějak realizovat. Dnes v domečku v Českém ráji vyrábí látkové pytlíčky na nákupy a uchovávání pečiva či ovoce.
Hana Urbanová v domečku pod borovicemi v Českém ráji s výhledem na hrad Trosky vyrábí látkové pytlíčky na nákupy a uchovávání pečiva či ovoce.
Tradiční podzimní trhy můžete dnes navštívit v ostrovském domě kultury. Od 10 hodin dopoledne tam můžete nakoupit ovoce, zeleninu, sýry, med, pečivo, masné výrobky, koření, zdravou výživu a mnoho dalšího z produkce farmářů a pěstitelů převážně z Karlovarska a okolí.
„Sám se v kuchyni pohybuju od malička a postupem času jsem si začal víc a víc uvědomovat, jak mi plýtvání jídlem vadí a je právě na mně, na kuchaři, abych se snažil o osvětu a dělal maximum proto, aby se plýtvalo co nejméně,“ vysvětluje Martin Škoda, proč se zapojil do projektu Konec plýtvání.
Hučínská radnice pořídila pro své zaměstnance sady ekopytlíků, které lze opakovaně použít třeba na pečivo, ovoce či zeleninu.
/FOTOGALERIE/ Větru ani dešti se poručit nedá. Tradiční lampionovou cestu za panem myslivcem, která se letos uskutečnila již po osmnácté, překazilo počasí. Děti s rodiči ale přesto přišly. Ačkoliv byla původní lampionová trasa vedoucí z Mateřského centra Cipísek do Kolářových sadů pro déšť zrušena, organizátorky akce vymyslely plán B, a tak děti mohly nosit k centru od 17 hodin nasbírané kaštany pro lesní zvěř.
Sobotní odpoledne 19. října bylo v myslívském KD věnováno přehlídce aranžování pokrmů v několika kategoriích - od studené kuchyně, drůbeže, medového pečiva, zvěřiny, ryb a králíků po cukrářské výrobky a samozřejmě vepřové maso. Více jak sto nádherně připravených jídel prošlo bedlivou prohlídkou hostů, kteří svými hlasy rozhodovali o vítězích v jednotlivých kategoriích.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
