Igelitová taška plná všeho možného, co doma o Vánocích někdo nesnědl, se válela v prosetickém lese kousek od cesty nad hlavní silnicí z Teplic do Prahy. Mezi zbytky jídla byly vanilkové rohlíčky nebo nakrájená veka na chlebíčky. Někdo to sem přinesl nejspíše v dobré víře, že v zimě přilepší lesní zvěři. Myslivci ale zuří. „Tohle nám nedělejte, tímto zvěři naopak ublížíte,“ vzkazují lidem s podobnými úmysly. Před takovým krmením varují i koňáci.
Nedaleko Univerzity Pardubice nám v neděli před polednem svědci oznámili podivné počínání staršího muže, který do trávy vysypal pečivo a párky. Hlídka na místě oznámení potvrdila.
Během vánočních svátků vás velmi pravděpodobně přijdou navštívit přátelé nebo příbuzní a vy se budete chtít pochlubit nejen napečeným cukrovím. Pomazánky, které jsou rychle hotové, lehce uchovatelné a přitom pochoutkové, si vytvoříte během několika minut. Téměř nic nebudete vařit, a pokud si dokážete obstarat čerstvé pečivo, budete terčem obdivu. Anebo si místo pečiva pomůžete okurkou a budete úplní mistři!
Během vánočních svátků vás velmi pravděpodobně přijdou navštívit přátelé nebo příbuzní a vy se budete chtít pochlubit nejen napečeným cukrovím. Pomazánky, které jsou rychle hotové, lehce uchovatelné a přitom pochoutkové, si vytvoříte během několika minut. Téměř nic nebudete vařit, a pokud si dokážete obstarat čerstvé pečivo, budete terčem obdivu. Anebo si místo pečiva pomůžete okurkou a budete úplní mistři!
/FOTOGALERIE/ SOŠ a SOU Horky nad Jizerou zve budoucí studenty a jejich rodiče na Den otevřených dveří. Ten proběhne ve středu 27. listopadu od 10 do 16 hodin. V prostorách zámku a nádvoří místní studenti odprezentují všechny obory, které škola nabízí. Na to se také pořádně chystají, připravují nejrůznější pečivo, dorty, vánoční vazby na ozdobu a jako ukázku své práce.
Zhruba před pěti lety dostala Hana Urbanová nápad, že si založí vlastní značku Handynna. V tu dobu byla na mateřské dovolené a chtěla se nějak realizovat. Dnes v domečku v Českém ráji vyrábí látkové pytlíčky na nákupy a uchovávání pečiva či ovoce.
Tradiční podzimní trhy můžete dnes navštívit v ostrovském domě kultury. Od 10 hodin dopoledne tam můžete nakoupit ovoce, zeleninu, sýry, med, pečivo, masné výrobky, koření, zdravou výživu a mnoho dalšího z produkce farmářů a pěstitelů převážně z Karlovarska a okolí.
„Sám se v kuchyni pohybuju od malička a postupem času jsem si začal víc a víc uvědomovat, jak mi plýtvání jídlem vadí a je právě na mně, na kuchaři, abych se snažil o osvětu a dělal maximum proto, aby se plýtvalo co nejméně,“ vysvětluje Martin Škoda, proč se zapojil do projektu Konec plýtvání.
/FOTOGALERIE/ Větru ani dešti se poručit nedá. Tradiční lampionovou cestu za panem myslivcem, která se letos uskutečnila již po osmnácté, překazilo počasí. Děti s rodiči ale přesto přišly. Ačkoliv byla původní lampionová trasa vedoucí z Mateřského centra Cipísek do Kolářových sadů pro déšť zrušena, organizátorky akce vymyslely plán B, a tak děti mohly nosit k centru od 17 hodin nasbírané kaštany pro lesní zvěř.
Sobotní odpoledne 19. října bylo v myslívském KD věnováno přehlídce aranžování pokrmů v několika kategoriích - od studené kuchyně, drůbeže, medového pečiva, zvěřiny, ryb a králíků po cukrářské výrobky a samozřejmě vepřové maso. Více jak sto nádherně připravených jídel prošlo bedlivou prohlídkou hostů, kteří svými hlasy rozhodovali o vítězích v jednotlivých kategoriích.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/FOTOGALERIE/ Na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi se stále konají trhy. Zájemci na nich mohou nakoupit nejen nejrůznější pochutiny, ale třeba také květiny, čerstvé výrobky přímo od zemědělců, koření, bylinné čaje, ryby, pečivo nebo sazenice jahod. Trh začíná každý pátek vždy v 7.30 a končí ve 13 hodin.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Pelhřimov – Za jídlo od lidí jsme rády, ale potřebujeme potravu pro nás vhodnou. To mimo jiné stojí na informační ceduli, kterou ke Strachovským rybníkům v Pelhřimově umístila skupina mladých lidí.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
V dnešní době se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří nejedí lepek, vynechávají ze stravy sacharidy, anebo mají alergii na laktózu. Někteří mají diagnostikovánu intoleranci těchto potravin, jiní to dělají z důvodu módních trendů či diety.
Výrobky řezníků a uzenářů, pečivo vytvořené mistry pekaři, úlovky rybářů ale také krásu, kterou s sebou přivezou květináři a řemeslníci si už dnes, v sobotu 19. října mezi osmou hodinou a polednem mohou nakoupit ti, kteří dorazí na bystřické Náměstí II. odboje.
V dnešní době se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří nejedí lepek, vynechávají ze stravy sacharidy, anebo mají alergii na laktózu. Někteří mají diagnostikovánu intoleranci těchto potravin, jiní to dělají z důvodu módních trendů či diety.
V dnešní době se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří nejedí lepek, vynechávají ze stravy sacharidy, anebo mají alergii na laktózu. Někteří mají diagnostikovánu intoleranci těchto potravin, jiní to dělají z důvodu módních trendů či diety.
/FOTOGALERIE/ Po nedávném vinném koštu se na kolínském Karlově náměstí v sobotu 12. října rozprostřela další příjemná akce spojená s konzumací - pod názvem Street Food festival Kolín. Po celý den se tu nabízely rozličné pochutiny, především pak hamburgery na mnoho způsobů. Nechyběla ale ani nabídka malých pivovarů, kávy, hranolek či sladkého i slaného pečiva.
Několik netradičních loupeží v poslední době řešili policisté na Příbramsku. Jak se ukazuje, kriminální živly nepasou jen po cennostech, penězích a podobné kořisti. Občas svou pozornost zaměří i směrem, který překvapí nejen policii.
Vůně domácího chleba a pečiva, boršovské dobroty, živé ryby i květiny. Každý měsíc provoní v Boršově místní trhy. A lákají návštěvníky na různé pochoutky.
/FOTOGALERIE/ Již pátému ročníku gastronomické soutěže v Cítově patřila sváteční sobota 28. září. Letos se soutěž vymykala minulým ročníkům. V předchozích letech se jednalo o soutěž již hotových výrobků, například o nejlepší bábovku, pomazánku, štrůdl či slané pečivo a soutěže se konaly v místním kulturním domě.
Pelhřimov /FOTOGALERIE/ – Návštěvníci pelhřimovského supermarketu Kaufland nakupovali ve čtvrtek šetrně. V rámci týdne pro klima totiž dobrovolníci z Fridays for future, Parents for future, Extinction Rebellion Pelhřimov a také pelhřimovští studenti rozdávali nakupujícím látkové eko-sáčky na pečivo, ovoce či zeleninu.
Moderní nákupy? Po kapsách se nosí igelitové sáčky, aby nakupující nemuseli brát stále nové, mnohé zboží pak lidé odnášejí v taškách z trvanlivých materiálů.
