/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/ROZHOVOR/ Dušičky jsou tady, asi každý z nás je zná a kde kdo míří na hřbitov, aby svým zemřelým zapálil svíčku. Jak to ale bylo dříve a jak se tento zvyk v průběhu času proměnil? Věděli jste třeba, že se peklo speciální pečivo a lidé duším navracejícím se z očistce nechávali venku máslo, aby si mohly jeho pomocí zhojit rány? A kdo by hledal souvislost s Halloweenem, ten by také nebyl daleko od pravdy. O Dušičkách jsme si popovídali s etnografem Muzea Mladoboleslavska Václavem Holasem.
/FOTOGALERIE/ Na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi se stále konají trhy. Zájemci na nich mohou nakoupit nejen nejrůznější pochutiny, ale třeba také květiny, čerstvé výrobky přímo od zemědělců, koření, bylinné čaje, ryby, pečivo nebo sazenice jahod. Trh začíná každý pátek vždy v 7.30 a končí ve 13 hodin.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Na vysoké škole jedla to, co kolej dala, jenže ona toho moc nedala. Vždy to ale jistila nudlová polévka z pytlíku. V tu dobu jí bylo úplně jedno, co jedla. Postoj k jídlu začala Gabriela Hauznerová z Ústí nad Labem měnit přirozeně, v kavárnách začala vyhledávat „zdravé sladké“, ale často narážela na nedostatečnou nabídku. Tak začala pátrat po zdravých receptech a zajímat se o zdravé mlsání.
Pelhřimov – Za jídlo od lidí jsme rády, ale potřebujeme potravu pro nás vhodnou. To mimo jiné stojí na informační ceduli, kterou ke Strachovským rybníkům v Pelhřimově umístila skupina mladých lidí.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
/FOTOGALERIE/ Maro je jeden z romských výrazů pro pečivo, nicméně v určitých lokalitách v Ostravě se používá pro docela jiný „denní chléb“. Totiž pervitin. Který je dnes podle terénního pracovníka Miroslava Horváta, pohybujícího se skoro patnáct let mezi feťáky, slušně řečeno pěkné svinstvo.
V dnešní době se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří nejedí lepek, vynechávají ze stravy sacharidy, anebo mají alergii na laktózu. Někteří mají diagnostikovánu intoleranci těchto potravin, jiní to dělají z důvodu módních trendů či diety.
Výrobky řezníků a uzenářů, pečivo vytvořené mistry pekaři, úlovky rybářů ale také krásu, kterou s sebou přivezou květináři a řemeslníci si už dnes, v sobotu 19. října mezi osmou hodinou a polednem mohou nakoupit ti, kteří dorazí na bystřické Náměstí II. odboje.
V dnešní době se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří nejedí lepek, vynechávají ze stravy sacharidy, anebo mají alergii na laktózu. Někteří mají diagnostikovánu intoleranci těchto potravin, jiní to dělají z důvodu módních trendů či diety.
V dnešní době se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří nejedí lepek, vynechávají ze stravy sacharidy, anebo mají alergii na laktózu. Někteří mají diagnostikovánu intoleranci těchto potravin, jiní to dělají z důvodu módních trendů či diety.
/FOTOGALERIE/ Po nedávném vinném koštu se na kolínském Karlově náměstí v sobotu 12. října rozprostřela další příjemná akce spojená s konzumací - pod názvem Street Food festival Kolín. Po celý den se tu nabízely rozličné pochutiny, především pak hamburgery na mnoho způsobů. Nechyběla ale ani nabídka malých pivovarů, kávy, hranolek či sladkého i slaného pečiva.
Několik netradičních loupeží v poslední době řešili policisté na Příbramsku. Jak se ukazuje, kriminální živly nepasou jen po cennostech, penězích a podobné kořisti. Občas svou pozornost zaměří i směrem, který překvapí nejen policii.
Vůně domácího chleba a pečiva, boršovské dobroty, živé ryby i květiny. Každý měsíc provoní v Boršově místní trhy. A lákají návštěvníky na různé pochoutky.
/FOTOGALERIE/ Již pátému ročníku gastronomické soutěže v Cítově patřila sváteční sobota 28. září. Letos se soutěž vymykala minulým ročníkům. V předchozích letech se jednalo o soutěž již hotových výrobků, například o nejlepší bábovku, pomazánku, štrůdl či slané pečivo a soutěže se konaly v místním kulturním domě.
Pelhřimov /FOTOGALERIE/ – Návštěvníci pelhřimovského supermarketu Kaufland nakupovali ve čtvrtek šetrně. V rámci týdne pro klima totiž dobrovolníci z Fridays for future, Parents for future, Extinction Rebellion Pelhřimov a také pelhřimovští studenti rozdávali nakupujícím látkové eko-sáčky na pečivo, ovoce či zeleninu.
Moderní nákupy? Po kapsách se nosí igelitové sáčky, aby nakupující nemuseli brát stále nové, mnohé zboží pak lidé odnášejí v taškách z trvanlivých materiálů.
Moderní nákupy? Po kapsách se nosí igelitové sáčky, aby nakupující nemuseli brát stále nové, mnohé zboží pak lidé odnášejí v taškách z trvanlivých materiálů.
Moderní nákupy? Po kapsách se nosí igelitové sáčky, aby nakupující nemuseli brát stále nové, mnohé zboží pak lidé odnášejí v taškách z trvanlivých materiálů.
Moderní nákupy? Po kapsách se nosí igelitové sáčky, aby nakupující nemuseli brát stále nové, mnohé zboží pak lidé odnášejí v taškách z trvanlivých materiálů.
Pelhřimov – Nakupovat můžeme i šetrně. Zahoďme společně igelitky a začněme používat skvělé alternativy, a to látkové pytlíky a tašky. Přesně takovou osvětu budou dnes odpoledne šířit dobrovolníci před jedním z pelhřimovských supermarketů.
Přijďte na kurz medového pečiva do cvičné kuchyňky Základní školy Fryšták (vchod od hřiště) v sobotu 19. října 2019 od 9.30 hodin. Naučíte se zamísit a upéct perník, krásně ho nazdobit.
Prázdniny se přehouply do druhé půlky, a než se nadějeme, je tu zase škola. Už přemýšlíte, jak dětem v nadcházejícím školním roce vylepšíte jejich svačinky?
Plzeň - Jako mladý se vyučil pekařem a téměř celý život pracoval v pekařském oboru. Nejprve pomáhal svým rodičům, kteří vlastnili pekárny Peko, poté i v dalších pekařstvích. 83letý Jaromír Žák z Plzně se postupně stal projektantem pekáren a cukráren v Praze.
Jako mladý se vyučil pekařem a téměř celý život pracoval v pekařském oboru. Nejprve pomáhal svým rodičům, kteří vlastnili pekárny Peko, poté i v dalších pekařstvích. 83letý Jaromír Žák z Plzně se postupně stal projektantem pekáren a cukráren v Praze.
O tom, že je elektronický požární systém, zkráceně EPS, skvělým pomocníkem, není třeba pochybovat. Ale i toto zařízení, které zajišťuje prostřednictvím hlásičů okamžitou signalizaci požáru, má své mouchy. Vyprávět by o tom mohli například také hasiči z Hasičského záchranného sboru Benešov.
FOTOGALERIE/ Atmosféru hanáckého gruntu a starodávný způsob mlácení obilí nabídla v sobotu 10. srpna akce v Hanáckém muzeu v přírodě, která do Příkaz přilákala desítky zájemců z různých částí okresu.
V sobotu se uskuteční v Kohoutově 25. ročník Lidových řemesel. Tradiční akce láká každoročně tisíce lidí. Plných 264 trhovců projevilo zájem, aby se mohlo pochlubit svým zbožím a nabídnout ho návštěvníkům.
V pátečním vydání speciálního seriálu Jak jsme žili v Československu vás optikou starých fotoaparátů seznámíme s historií včelařství v Červeném Kostelci a jeho okolí.
