Stres, obavy o zaměstnání a budoucnost, ale i strach z nákazy vlastní či někoho blízkého. I takové bývají reakce na současné šíření koronaviru covid-19. Dopady situace na psychiku lidí pak poznávají i zaměstnanci linek důvěry, kam se lidé v podobné situaci často obracejí. Některé z nich tak zaznamenávají oproti běžným časům výrazný nárůst počtu telefonátů.
Chcete se naučit pracovat se strachem a stresem? Pak se přihlaste na zajímavý webinář Stresový detox.
Chcete se naučit pracovat se strachem a stresem? Pak se přihlaste na zajímavý webinář Stresový detox.
Chcete se naučit pracovat se strachem a stresem? Pak se přihlaste na zajímavý webinář Stresový detox.
/FOTOGALERIE/ Deník přínáší exkluzivní reportáž z míst, kde leží lidé s nejtěžšími formami onemocněni covid-19. Nahlédněte do oddělení resuscitační a intenzivní medicíny (ORIM) 3 ve Fakultní nemocnici Ostrava.
Panu Otakaru Jeřichovi (59) lékaři lupénku (psoriázu) diagnostikovali před 38 lety. Za tu dobu vyzkoušel několik různých terapeutických metod, než se před 18 lety konečně dostal k biologické léčbě.
Již potřetí do Olomouce se svou přednáškou pro dobrou věc zavítá MUDr. František Koukolík, DrSc., přední český neuropatolog a publicista.
/FOTOGALERIE/ Petra Morysová řídila malou rodinnou firmu svého otce a její manžel pracoval v korporátu. Oba byli pod neustálým tlakem, a proto společně začali cvičit jógu, která jim pomohla odbourat stres z práce. A před dvěma lety si v historickém centru Frýdku otevřeli vlastní jógové studio.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni. Já si ale nemyslím, že to je pravda a řekl bych, že „rouškovné“ pro seniory - a některé další lidi - je naopak velmi správné. Klidně bych přidal i nějaké vyznamenání. Vysvětlím.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Aktuálně to vypadá, že senioři získají šest tisíc korun jako „rouškovné“, že zažili stres v době koronavirového lockdownu. Říct, že to společnost rozdělilo na dva tábory, zcela plně nevystihuje situaci. Někteří se zlobí, že jsme ve stresu byli všichni a tak bychom měli „rouškovné“ dostat všichni.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Když jsou lidé nuceni vzít telefon a zavolat záchranku, provází mnohé z nich stres, strach a nepříjemný pocit. Čerstvou zkušenost s tím má Markéta Králová ze Vsetína.
Když jsou lidé nuceni vzít telefon a zavolat záchranku, provází mnohé z nich stres, strach a nepříjemný pocit. Čerstvou zkušenost s tím má Markéta Králová ze Vsetína.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Stres je schopnost organismu reagovat na zátěžovou situaci. Dělíme ho na akutní, ten je přirozený, nutný pro okamžitou reakci těla na zátěž a na stres chronický. Pokud přejde do chronicity, hrozí vysoké riziko přejídání se, závislostí na potravinách, infarktů, mozkových mrtvic, dochází k poruchám spánku, depresím a k dalším onemocněním.
Nákup na internetu představuje pro 66 procent Čechů snížení stresu, který zažívají při nákupech v kamenných prodejnách. On-line nákupy jako úsporu času vnímá 79 procent Čechů, pro 65 procent lidí znamenají úsporu peněz. Češi nejčastěji v e-shopech vybírají módu, kosmetiku a zboží pro volnočasové aktivity. Vyplývá to z celoevropského průzkumu E-shopper Barometer společnosti Direct Parcel Distribution, který má ČTK k dispozici.
Tři výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra ocenila Akademie věd ČR prestižním oceněním. Andrea Bednářová, Jan Klečka a Tomáš Korytář obdrželi v úterý 23. června v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho.
Herečka Vlastina Kounická Svátková vystudovala dvě vysoké školy, dělala modelku i redaktorku v ženských časopisech. Svou první důležitou roli dostala v bondovce Casino Royale. Od té doby uplynulo čtrnáct let a ve filmech i v seriálech se objevuje pravidelně. Přesto si poslední dobou prošla nelehkým obdobím.
S vážnými psychickými problémy se léčí asi deset procent populace. Nařízená izolace ovšem zaskočila lidi zcela zdravé.
Před třiceti lety založila mamoložka Miroslava Skovajsová první české mammacentrum – místo, které se zaměřuje na preventivní vyšetření prsu. Za součást prevence považuje i zdravý vztah k sobě samé – dovolit si být více ženou a neklást na sebe přílišné nároky.
Přešponované pracovní tempo a tlak na výkon přivedly padesátiletého Davida k závislosti, kterou překonal nejen díky léčbě v sanatoriu, ale i podpoře rodiny.
Opavský basketbal hlásí novinku. Tým se bude připravovat podle aplikace mySASY. Podepsaný pod touto novinkou je nový kondiční trenér Michal Miřejovský, který mimochodem připravuje i největší českou basketbalovou hvězdu Tomáše Satoranského. Nebýt koronavirové pandemie, Opavští by z mySASY mohli těžit už ve vyřazovacích bojích.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Strach, obavy a špatné předtuchy. V těžkém psychickém rozpoložení se v době koronavirové pandemie nachází mnoho lidí. Obzvláště obtížná je tato situace pro starší generaci – nejen, že jsou senioři více ohrožení a mohou mít horší přístup k informacím, službám i zboží, ale navíc se s úzkostí často nemají komu svěřit a nevědí, jak ji řešit.
Něco podobného, jako je koronavirová epidemie, většina z nás nikdy nezažila. U některých to může způsobit takové deprese, že budou muset vyhledat odborníka. Případná léčba ovšem může otevřít nové životní možnosti, připomíná Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.
Netrap se a neboj se, s ránem přichází radost a trable netrvají věčně… Tak zní v českém překladu začátek písničky proti stresu, kterou si od Kirka Franklina vypůjčil a v originále pod názvem My Life is in Your Hands (Můj život je ve Tvých rukou) přezpíval sbor Family Gospel Ostrava.
Jan Kulhánek, klinický psycholog, nabízí od dubna bezplatnou psychologickou pomoc lidem, kteří se v důsledku pandemie koronaviru ocitli v tíživé situaci. Na psychologa se může obrátit každý, kdo potřebuje podporu, když chce sdílet své starosti, které nemá komu říct, nebo nechce zatěžovat své blízké.
Hypnóza stále dráždí naši představivost. Ve filmech mění mírumilovné hrdiny v chladnokrevné zabijáky, světem se šíří zázračné zprávy o tom, jak se kamarád kamaráda zbavil lusknutím prstu arachnofobie a jako bonus se ještě naučil plynně anglicky. I proto si ji podvědomě řadíme někam k UFO a vyvolávání duchů. Ale jak píše časopis Glanc, pravdou je, že hypnózu dnes využívají i renomovaní lékaři a psychologové a skutečně dokáže divy. Umí snižovat stres, zlepšovat paměť, odbourávat psychické bloky, nebo dokonce nahradit anestezii při operaci.
Současný stav nikdo z nás asi nezažil. Strach z koronaviru a nadměrný stres může náš organismus natolik vyčerpat, že si pak nedokáže poradit ani s banální nemocí. Přitom i na nouzovém stavu se dá najít mnoho pozitivního. Jen musíme hledat.
Nadměrný stres a strach z koronaviru může náš organismus natolik vyčerpat, že si pak nedokáže poradit se skutečnou nemocí. Psycholožka Eva Růžičková poradí, jak se se strachem vypořádat a co pozitivního na současné situaci nalézt.
Vůně nás provázejí od dětství. Vnímáme je čichem, chutí i hmatem. Mohou nám být příjemné, některé jsou nelibé. Pomáhají s orientací v okolním světě. Používaly se k vykuřování obydlí a k uzdravování, pro lepší náladu i ke svádění. Co nám mohou dát dnes?
Ředitel Střední integrované školy Na Karmeli Štefan Klíma napsal otevřený dopis politikům, kterým dal jasně najevo svůj názor na současné dění a na informace, podle nichž by se měly školy znovu zpřístupnit v polovině května.
Osmačtyřicetiletá zdravotní sestra z Thoamyerovy nemocnice je první obětí z řad zdravotníků v souvislosti s koronavirovou nákazou. Podle její nadřízené ji zřejmě dostihl stres a pocit nespravedlnosti.
Jen náš kraj provozuje 39 sociálních zařízení s dvěma tisícovkami lůžek. Mnoho dalších pak samotná města.
Společně čelíme nové výzvě – zvládnout boj s pandemií nejlépe, jak můžeme. Většina z nás řeší výpadek pravidelného příjmu, obává se o zaměstnání či o možnost platit účty. Kde sebrat síly a jak nepodléhat panice? „Hledejte, co nového teď můžete dělat. Každý večer také najděte maličkost, která vám udělala radost. Ať už jde o telefonát s kamarádkou či prvního motýla na zahradě. A velmi dobrý vliv na naši psychiku má také pomáhání druhým,“ říká teplická koučka Helena Dvořáková.
/ROZHOVOR/ S nervozitou či stresem nebojujme, pracujme s ním, radí teplická koučka.
